Z motáka, sokola i raroha jsou obyvatelé metropole

Najdete nás i na Facebooku facebook.com/PrahaDnes Hlavní město se stalo domovem mnoha druhů ptáků včetně těch ohrožených.

Nejen pro lidi, i pro ptactvo se stává Praha stále více přitažlivou. „Fauna se sžívá stále více s městem, zvířata si zvykají na lidi. Do města je láká i dostatek potravy i to, že zde nemají přirozenou konkurenci,“vysvětluje ornitolog Dušan Rak. Mnohé z druhů ptáků se stahují do měst, kde nejsou pod takovým tlakem jako v přírodě.

Na pražském nebi lze najít i takové unikáty, jako jsou sokoli stěhovaví. „Sokol stěhovavý je vzácný a kriticky ohrožený druh dravého ptáka, který již v 60. letech téměř vyhynul v celé Evropě. Aktuálně v ČR hnízdí jen několik desítek párů,“upozornil Rak.

Sokolům jsou v hlavním městě potravou hlavně holubi. Do metropo- le se nastěhovaly nejprve dva až tři páry, například na komín malešické spalovny.

V rákosinách a rybníčcích ve Štěrboholích na okraji města se zase objevil moták pochop. „Toho můžeme určit už podle typického letu a životního prostředí. Létá nízko, plavně a vždy poněkud váhavě nad rozlehlými rákosinami,“uvedl zoolog Josef Lochman.

Z mokřin a rybníčků pochází také podstatná část jeho kořisti: žáby, drobní savci, ale také ryby. Lovit dokáže i dlouho po setmění. V historii lze nalézt jejich zajímavé lovecké využití. „Baskové motáky užívali k lovu kachen,“vysvětlil historik Michel Morvan.

„K vidění jsou i zcela raritní druhy, třeba raroh velký. Ten běžně hnízdí pouze v určité lokalitě jižní Moravy,“vysvětlil Dušan Rak. I v tomto případě jde o ohroženého dravce. Ten se stahuje například do polí na kraji města. Do aglomerace zalétávají za potravou, třeba za zmíněnými holuby.

Porosty v Šárce, Drahanském údolí, Prokopském údolí nebo svahy Botiče si oblíbil další z jedinečných dravců, krahujec. „Stačí jim malý prostor, drobné lesíky, v podstatě jen pár jehličnatých stromů,“popsal životní prostor krahujců Dušan Rak. K potravě jim slouží například sýkorky.

Několik párů jiných ohrožených dravců, jestřábů, si našlo domov v lesích na okraji Prahy. Ornitologové je zahlédli například v Klánovickém anebo Xaverovském lese. Objevili se však i v parku na Smetance v centru města. Město mají jestřábi zřejmě v rostoucí oblibě, ještě v 70. letech podle odborníků nejblíže k Praze sídlili v Průhonicích.

Dravci nad supermarkety

Podstatně rozšířenější populaci zastávají v Praze poštolky. Nároky na „ubytování“nemají velké. Stačí jim květináč nebo třeba římsa. I tyto ptáky do města láká dostatek potravy, jejich revírem se stávají mimo jiné rozlehlá parkoviště nákupních center, kde loví hlodavce.

Podobně je tomu s káňaty, k jejich oblíbeným lokalitám náležejí například Kunratice či Modřany. I jim podle expertů stačí k uhnízdění pár stromů. „V potravě káňat převa- žují škodliví hlodavci, hraboši, rejsci, ale například i krtci,“uvedl zoolog Jan Hanzák.

Metropole je také domovem sov, v Praze bývá k vidění i „král noci“neboli výr velký. „Vzácná jsou pozorování ze Šárky či Prokopského údolí,“vysvětlil Dušan Rak. Dutiny stromů v městských parcích se staly domovem také dalších nočních ptáků, například puštíků. Ti nepohrdnou bydlením ani například v ptačích budkách či starých hnízdech dravců.

„Puštík obecný je vedle kalouse ušatého naší nejhojnější sovou,“uvádějí ornitologové. I zmíněný kalous patří k těm druhům sov, které se objevily v městském prostředí. Jejich oblíbenou kořistí se stávají drobní savci, obojživelníci či ptáci.

K Praze také patří sedmnáct druhů létajících savců – netopýrů. Nejčastěji jde o druh rezavých a parkových netopýrů, které lze nalézt na několika desítkách míst. K jejich domovu patří například Stromovka. Tradičně se usidlují v jeskyních, dutinách stromů nebo vyhledávají prostory pod kůrou stromů a skalní štěrbiny.