Výstava představuje motýly i poslepu
Trojská botanická zahrada otevřela výstavu, na které lze vnímat krásu motýlů různými smysly
Roman Šafhauser redaktor MF DNES
Zatímco návštěvníci skleníku Fata Morgana trojské botanické zahrady stojí dlouhé fronty na výstavu exotických motýlů, já jsem zamířil do zastrčeného koutu venkovní expozice botanické zahrady. Zde byla otevřena hmatová výstava, kde je možné ocenit život motýlů i s klapkou na očích.
„Kromě vizuálního zážitku s motýly ve skleníku můžete u nás využít navíc všechny ostatní smysly včetně chuti,“říká na úvod prohlídky Johana Fajtová, která dělá průvodkyni na hmatových výstavách nejen pro nevidomé návštěvníky. Sama má vrozenou oční vadu.
Letošní, dvacátý ročník s názvem Zakuklete se, prosím je věnovaný motýlům a jejich životu od vajíčka po dospělce. Návštěvník si může vybrat mezi klasickou prohlídkou, nebo si místnost poslepu projít s klapkami na očích za asistence průvodkyně.
„Lze si vyzkoušet prohlídku i se zvukovým průvodcem, to je také zajímavé. Zvuky ze sluchátek totiž podtrhují autenticitu přírody a člověka to lépe vtáhne,“popisuje výběr Johana.
Rozhodl jsem se pro prohlídku poslepu a nasadil si klapky na oči. Chytl jsem se za ruku Johany a za okamžik jsem se s ní ocitl mezi kvě- tinami z evropských luk. Opatrně jsem zapátral mezi živými květy a nalezl papírové modely modráska, nebo pavího očka.
Podobně jako motýli svými tykadly, jsem při přechodu na další místo mával rukama v prostoru ve snaze nahmatat další exponát. Tím byla bavlna ušitá z kukel zdomestikovaného motýlka bource morušového. Pod rukama se mi dokonce objevil sušený plod morušovníku, jehož listy se motýl živí. Zapojil jsem další smysl: chutná jako rozinka. Jako následující exponát nahmatávám prokousanou deku od molů, kteří se k nelibosti většiny lidí také úspěšně domestikovali.
Mezi škodlivé motýly patří i přemnožená klíněnka jírovcová, jejíž larvy požírají listy kaštanu jírovce a tím mu škodí. „Zdravý strom následkem toho dříve přijde o listy. Takže kratší dobu může fotosyntetizovat a tím má pro sebe méně zásobních látek,“vysvětluje Johana a vkládá mi do ruky zdravý i pokousaný model listu kaštanu.
Během prohlídky si návštěvníci osahají i modely kukel a kokonů. Každý druh má vlastní tvar i velikost. Některé vypadají jako káča, další mají tvar kužele nebo – jako v případě pestrokřídlece podražcového – tvar malých kuliček.
„Motýlek v kukle je ponořený v tekutině, podobně jako miminko v plodové vodě. Proto když se z kukly vykouše, má mokrá křídla a musí do nich několik desítek mi- nut pumpovat tělní tekutinu, aby se křídla zpevnila,“popisuje Johana vývoj narození motýla.
Součástí této expozice je i zvětšený model kukly s látkovým motýlem, který má na křídlech ušitý vzor rozlišitelný po hmatu.
Na motýlí křídla se nesmí jinak sahat. Podle Johany je mají potažená nepatrnými šupinami, které vypadají jako prášek. Ty jim pomáhají v letu. Pro lepší představivost mě Johana navede k modelu, který šupiny napodobuje sametovými destič- kami. Je to další způsob, jak přiblížit život motýlů nevidomým.
První ročník hmatové výstavy byl určený pouze jim, ale další roky mohl na výstavu zamířit každý. „Nechceme budovat další bariéry, naopak naši zahradu chceme zpřístupnit všem,“uvedla Jarmila Skružná, kurátorka výstavy.
Botanická zahrada je v tomto ohledu vybavená. Pro zrakově postižené jsou ve venkovní expozici dřevěné sloupy s popisem konkrétní rostliny v Braillově písmu. Slou-