Češi pijí silnější pivo. Ležáky překonaly desítku
V českých pivních statistikách je to malá revoluce. Poprvé v historii tuzemští pivaři vypili více ležáků než výčepního piva. Ležáky, tedy lidově řečeno hlavně jedenáctky a dvanáctky, tvořily loni přes 51 procent všech prodejů piva u nás. Ukazují to čísla celní správy, podle kterých dlouhodobě roste především podíl jedenáctek.
Ležáky zažívají v posledních letech silný růst, který může souviset i s tím, že s boomem minipivovarů se stalo z piva opět módní téma. Ještě v roce 2009 tvořily jen 36 procent celkové produkce.
Neznamená to však automaticky, že Češi bohatnou a chtějí dražší, silnější piva. Zatímco spotřeba jedenáctek a dvanáctek roste, současně ubývá lidí, kteří pijí sudové pivo v restauracích či hospodách. To je totiž podstatně dražší než lahvové.
V praxi tak lidé ušetřené peníze za návštěvu restaurace investují do nákupu silnějšího, ale levnějšího piva v lahvi či plechovce do své lednice. Z obalů u piv vede stále klasická skleněná lahev, velmi rychle díky pohodlí zákazníků rostou plechovky.
Pokles spotřeby sudového piva loni pokračoval, což není pro pivovary dobrá zpráva – na lahvovém nemají zdaleka takovou marži jako na sudovém. Důvodem je především tlak obchodních řetězců, piva často tvoří v akční nabídce povinnou položku.
Jitka Vlková redaktorka MF DNES
Vláda ve středu dostane od ministra financí informaci, že dvakrát zdanění čeští lodníci pracující v Nizozemsku mají smůlu a daň jim odpustit nemůže.
„Dříve navrhovaná možnost prominout daň rozhodnutím ministra financí byla ministerstvem financí shledána jako právně nerealizovatelná,“uvádí se v materiálu pro vládu. Podle zákona může ministr daň prominout jedině z důvodů nejednoznačnosti v daňových zákonech anebo při živelních událostech.
Zástupci lodníků se obrátili na ministra pro lidská práva Jiřího Chvojku s tím, že druhé zdanění výdělku je v rozporu s evropským právem. „Ministr zadal vládním legislativcům vypracovat analýzu celé situace včetně návrhů řešení. S jejími závěry pan ministr seznámí vládu,“uvedl mluvčí ministerstva Michal Kačírek.
Finanční správa teď analyzuje, jestli by mohla lodníkům prominout alespoň úrok z prodlení. „Situace se týká celkem 792 lodníků, kteří zaplatili nebo splácejí daň v České republice,“říká mluvčí finanční správy Petra Petlachová. Ještě v únoru uvádělo ministerstvo 270 lodníků, kterým berňák doměřil daň celkem 29 milionů korun za roky 2013 až 2015.
Jak k tomu došlo? Podle dodatku k mezinárodní smlouvě o zamezení dvojího zdanění se na české pracov- níky na palubách holandských lodí vztahuje výjimka – neplatí daň v zemi, kde pracují, ale tam, kde trvale žijí. V rámci mezinárodní automatické výměny informací holandský berňák poslal tomu českému seznam lodníků, kteří měli správně danit v Česku.
Daň od nich teď proto chce český úřad, a to až za tři roky zpátky. Pro „šífáky“to je často problém, protože jde o statisícové částky.
Podle Blanky Poštové, daňové poradkyně z děčínské společnosti Kodap, která zastupuje ve věci dvojího zdanění několik desítek lodníků, přistupovali nizozemští zaměstnavatelé ke zdanění dvojím způso- bem. Buď dodrželi mezinárodní smlouvu a daň ze mzdy neodváděli a českým zaměstnancům ji nestrhávali, a pokud o smlouvě nevěděli, tak daň chybně odváděli nizozemské finanční správě a ta by ji měla vrátit. „Zatím se to žádnému z našich klientů nepodařilo, a pokud se to podaří, bude to běh na dlouhou trať,“říká Poštová.
Pokud by se zaplacenou daň nedařilo z Nizozemska získat, mohou lodníci ze zákona ministerstvo požádat o zahájení řešení případu dohodou. Zatím to nikdo neudělal.
Podle některých lodníků existuje ale ještě třetí situace – zaměstnavatel jim daň strhl, ale nizozemskému berňáku ji neodvedl. „Za mě rejdař daně také neplatil, a když jsem peníze chtěl, odpověděl mi, že nemám šanci uspět, ať klidně jdu k soudu, že s lidmi ze třetího světa jednat nebude,“uvedl již dříve pro MF DNES kormidelník František.
Daň v Nizozemsku sice progresivně stoupá od 8,4 až k 52 procentům, ale vzhledem k tomu, že lodníci berou podle dřívějších vyjádření pro MF DNES kolem 2 000 eur měsíčně, vychází v Česku i dvakrát vyšší než v Nizozemsku.
Stejný daňový režim se týká také dalších Čechů pracujících na palubách lodí a letadel v Norsku nebo ve Spojených arabských emirátech.