Dejvičtí bojují proti zastavění Kotlářky
Umístění expozice v Novomlýnské vodárenské věži v Petrské čtvrti na Novém Městě je novinkou. „Do své správy jsme věž dostali v roce 2013, a jelikož byla ve stavu, který vylučoval
Má, či nemá soukromé vlastnictví přednost před veřejným zájmem v podobě ochrany zajímavého přírodního zákoutí? To už dva roky řeší ministerstvo životního prostředí v dejvické Kotlářce.
Úředníci jí přiřkli ochranu, jeden ze spolumajitelů se však odvolal. Rád by totiž stavěl. Proti němu však stojí občanské sdružení Pro Hanspaulku. „Je to vzácná lokalita, která by měla být místním nebo městským biokoridorem. Dva znalecké posudky prokázaly výskyt chráněných druhů,“uvedl předseda spolku Michael Pokorný.
Před dvěma lety magistrátní odbor ochrany životního prostředí oblast registroval jako významný krajinný prvek (VKP). Část pozemků, jimž úředníci přiřkli ochranu, úřad vysoutěžil v soudním sporu s ČVUT. Zatím neuzavřený je spor s bývalou firmou ING Real Estate (nyní Red Fourteen), které patří přes 10 tisíc metrů čtverečních zeleně.
Problémový hektar a půl
Sporná je plocha zhruba půldruhého hektaru, která je v majetku sedmi spoluvlastníků, přičemž většinový vlastník – firma K-Invest – se proti rozhodnutí odvolal k ministerstvu životního prostředí. Současný územní plán totiž na více než třetině této parcely povoluje stavět, zbytek je zeleň.
„Při ulici Šárecká je stavební pozemek od 90. let a rádi bychom ho uhájili, je to nesmírně hodnotné území, pro jehož využití stavbou v moderním duchu by bylo dobré vypsat architektonickou soutěž,“sdělil majitel firmy Jaroslav Javornický. Chránit pozemek tímto způsobem nepovažují za oprávněné. „Je to zásah do našich vlastnických práv, k němuž neexistují důvody,“míní Javornický, který podíl podle svých slov získal na přelomu tisíciletí, kdy už byla vrchní část pozemku zastavitelná.
Podle magistrátního radního Petra Dolínka (ČSSD) je zeleň na Hanspaulce unikátní nejen s ohledem na živočišné druhy. „Chápu, že spolumajitel hájí své zájmy – je to jedno z nejhezčích míst pro výstavbu domu v Praze. Stavební pozemek je však ve středu uceleného zeleného pásu a v zájmu Prahy je zachovat plochu celistvou,“podotkl.
Vyhlášení VKP by sice podle něho neznamenal úplný zákaz výstavby, avšak zkomplikoval by ji. „Před třemi lety se však odhlasovalo, aby se u tohoto jediného separátního pozemku začala pořizovat změna ze stavební funkce na zeleň. Nebude tak žádná možnost výstavby,“doplnil
Požáry představené na výstavě nešetřily chudinské příbytky, paláce ani chrámy. Na vině bývala nejčastěji nedbalost, například při fatálním požáru, který vypukl na Menším Městě (dnešní Malé Straně) na jaře 1541. Ve větrném počasí pokrývači Dolínek. Do konce května by o záležitosti mělo hlasovat zastupitelstvo.
„Snažit se pozemek, který je částečně stavební a většinově zelený, hodit celý do zeleně, je zásah do vlastnických práv téměř na úrovni vyvlastnění,“myslí si Jaroslav Javornický. Podle Dolínka ale město nemá důvod za pozemek nezaplatit. Necelou třetinu už letos odkoupilo údajně za 4 tisíce za metr čtvereční. Jenže Javornický o nabídce nic neví. „Kdyby taková nabídka přišla, určitě ji zvážím,“sdělil.
Město tak nyní má zhruba 27 procent, majoritní majitel asi 62 procent, zbytek se dělí mezi čtyři lidi.
Ministerstvo životního prostředí o ochraně lokality dosud nerozhodlo. Na vině je podle mluvčí resortu Jany Taušové zejména měnící se okruh účastníků řízení vlivem změn majitelů či spolumajitelů v katastru. „Čekáme na doplnění údajů k řízení od jednoho spoluvlastníka pozemku. Jakmile je dodá, rozhodnutí neprodleně vydáme,“ujistila.
Nevoli místních vyvolává i to, že si majitelé vil nad Kotlářkou své pozemky stanovené územním plánem jako zeleň oplocují, což se nesmí. Radnici Prahy 6 se však zatím nepodařilo dosáhnout nápravy. „Plochy parku by měly zůstat průchodné bez omezení. Jakmile začneme
plameny po střechách. „Zemřelo tehdy okolo 400 lidí, 820 domů zcela shořelo, 200 bylo těžce poškozeno,“uvedl historik Jan Wenig.
Blesky přitahoval chrám Matky Boží před Týnem na Staroměstském náměstí. V roce 1679 po zásahu požár poškodil pozdně gotickou klenbu hlavní lodě. „Nahrazena byla poněkud nižší klenbou, okna presbytáře proto byla ochuzena o hrotité oblouky,“uvádí historici.
Týnský chrám blesk znovu trefil za časů císaře Františka I. roku 1819. Tehdy zasáhl severní věž. Oheň dosáhl takové intenzity, že roztavil renesanční zvon z roku 1585. Složitá oprava chrámu se protáhla až do roku 1835. hledat úhyby, můžeme oplocovat třeba i lesy,“uvedla zástupkyně starosty Prahy 6 Eva Smutná.
Plochy v celoměstském systému zeleně podle ní vůbec neměly být prodané, protože mají patřit městu. „Chyba se stala někde na začátku a zpětný chod není,“okomentovala.
Předseda občanského sdružení Michael Pokorný dlouholetý boj o vznik „Centrálního parku Hanspaulka“vzdát nehodlá. „Jestli si spolumajitel pořídil pozemek, který si předtím nenechal prověřit, je to jeho vlastní problém, ne problém státní správy,“dodal.