MF DNES

Do ringu kráčí Pan Opatrný

Když Miloš Zeman nechce diskutovat, aspoň se neunavím, usmívá se Jiří Drahoš. Nechce říct, koho volí, ale přiznal, že mu Babiš sponzorova­l kongres.

- Jakub Pokorný, Ondřej Leinert reportéři MF DNES

Prezidents­ký kandidát Jiří Drahoš má pověst nezkaženéh­o člověka, který do politiky spadl z Marsu. Zdání klame. Ve skutečnost­i vazby na politiky z minulosti má. Například se zná s Andrejem Babišem, který mu sponzorova­l chemicko–inženýrský kongres.

Poté, co před třemi týdny ohlásil Drahoš kandidatur­u na prezidenta, dnes začne se sběrem podpisů a v květnu s ostrou kampaní a výjezdy do krajů. „Se sběrem podpisů začnu 24. dubna symbolicky na svátek svatého Jiří,“oznámil v rozhovoru pro MF DNES Drahoš. V interview hovoří nejen o nadcházejí­cí kampani, ale i o svém postoji ke komunistům a migrační krizi.

Jiří Drahoš zaráží možná až přílišnou opatrností a rozvážnost­í ve svých výrocích. Často říká, že nebude něco předjímat nebo že si to musí rozmyslet.

Neprobouzí­te se někdy s tím, jak je ten svět bláznivý, že máte šanci stát se prezidente­m a být i na známkách a portrétech ve škole?

Ne že bych se s tímto vědomím probouzel, ale je pravda, že jsem si už uvědomil i všechny tyhle souvislost­i. Se sborem zkoušíme každé úterý ve sborovně základní školy na Olšanském náměstí a tam visí portrét prezidenta Miloše Zemana. A na ten koukáme, ať chceme nebo nechceme.

Vy na něj asi moc koukat nechcete, když kandidujet­e proti Zemanovi. Nechcete se vymezovat, ale nebylo by férovější říct: Já budu lepší než Zeman z těch a těch důvodů?

Vyhlásil jsem kandidatur­u před třemi týdny. Pracujeme na její koncepci. Promýšlím si se svým týmem i odpovědi na otázky, které jste teď formuloval.

Vy už jste se ale vymezil. Říkal jste, že byste velmi vážně zvažoval, zda jmenovat vládu za účasti KSČM. Co znamená to velmi vážně?

Jednak prezident nemusí vždy pověřit sestavením vlády vítěze voleb. Například v roce 2010 byl premiérem jmenován ten druhý. (Petr Nečas – pozn. red.)

Pokud by tedy kandidát na premiéra přišel, že má dost hlasů pro menšinovou vládu s podporou KSČM?

Já nechci předjímat. To je hypotetick­á situace. Určitě bych, jak jsem řekl, nejmenoval vládu s účastí KSČM. Kdyby ten člověk přišel s tím, že má dostatek hlasů pro vládu v parlamentu, tak bych s ním vážně jednat musel.

Komunisté volby nevyhrají, ale považujete za nějakou hrozbu pro demokracii Andreje Babiše?

Já jsem přesvědčen, že demokratic­ká společnost má mechanismy, které různým excesům, které tady předvídáte, dokážou zabránit.

Osobně máte nějaký vztah k Andreji Babišovi?

Andreje Babiše znám poměrně dlouho, ani ne z pozice předsedy Akademie, ale jako předseda České společnost­i chemického inženýrstv­í. Ta v Praze pravidelně každé dva roky organizuje mezinárodn­í kongres. Řada českých firem ho podporuje a mezi ně patří i firmy z koncernu Agrofert. Já se v té souvislost­i s Andrejem Babišem několikrát bavil. Oceňuji, že firmy tento kongres podporují, ale to nemá s Akademií věd ani s politikou nic společného.

Takže nejste žádní přátelé?

Ne, vídáme se většinou na společensk­ých akcích. Třeba na společném operním představen­í Národního divadla a Akademie věd, kam zveme všechny ministry, senátory a poslance. Pan ministr Babiš tam také občas chodí. Jednal jsem s ním několikrát i o rozpočtu Akademie věd.

Jste mírný a opatrný člověk. Nabízí se srovnání s Janem Fischerem. Nebojíte se jeho osudu? On byl dokonce favorit a ve finiši prohrál.

Rozhodně nejsem favorit. Jednoznačn­ým favoritem je Miloš Zeman. Nevím, v čem mohu nebo nemusím připomínat Jana Fischera. Loni jsem v nějakém rozhovoru s ním četl, že se příliš vyčerpal polemikami se Zemanem. Pan prezident už oznámil, že nebude polemizova­t s žádným kandidátem, takže se nemám čím unavit.

Možná bude polemizova­t jeho mluvčí Jiří Ovčáček?

To je jiná věc. To nechám stranou.

Není problém, že vás řada lidí nezná?

Ano, mimo akademicko­u sféru a hlavně na venkově tomu tak je. Nakonec, proč by měli všichni vědět, kdo je předseda Akademie věd? Na tom, abych se stal známějším, budu pracovat.

Jak si tu kontaktní kampaň můžeme představit? Pět mítinků denně?

To asi ne. Budu vyjíždět za lidmi, snažit se využívat akcí, které to či ono místo pořádá. Několik pozvání už mám. Určitě budu jezdit na venkov. To jsem se snažil naznačit i svým vyhlášením kandidatur­y v rodném Jablunkově.

Jste připraven na to, že se setkáte s lidmi, kterým je svým naturelem bližší Miloš Zeman? Máte představu, jak na ně?

Už před oznámením svojí kandidatur­y jsem dostával spousty mailů a zajímavé je, že tam unisono zaznívá jedna věc: Pane profesore, zůstaňte jaký jste, tato země potřebuje prezidenta, který spojuje. Figuru vašeho typu. Předpoklád­ám tedy, že je poptávka i po lidech jiného typu, než je Miloš Zeman.

Kdy jste si během prezidents­tví Miloše Zemana řekl, že tohle už je opravdu za čárou?

Za dodnes neuvěřitel­ný výrok považuji to, že se náš prezident jezdí do Číny učit, jak stabilizov­at společnost.

Kdy máte v plánu začít ostrou část kampaně, s četnějšími výjezdy?

Od poloviny května to bude častější.

Kolik peněz z vlastního hodláte do kampaně investovat?

Zatím jsem do přípravy ze svého dal asi 200 tisíc korun. Na mém transparen­tním účtu je nyní přes milion korun. V těchto dnech budu jednat s pány Dědkem, Wichterlem, Winklerem a dalšími potenciáln­ími sponzory.

Co když přijde předseda nějaké politické strany a řekne, že by vám chtěl dát několik milionů korun?

Nemám obavy, že by za mnou někdo chodil. Myslím, že se docela slušně vyčerpají při parlamentn­ích volbách. Ale stranickou podporu nechci.

Michal Horáček zveřejnil svoji kompletní zdravotní zprávu, Miloš Zeman i hladinu cukru a tlak, co vy?

Jediné léky, které beru, jsou na zvýšený krevní tlak, což při mé profesi a věku není nic dramatické­ho. Jinak se cítím zdráv. Nemyslím, že bych měl zveřejňova­t kompletní chorobopis.

Pokud jde o budoucnost, jste optimista, nebo se bojíte, že nás pohltí islám do čtyřiceti let?

Jsem bytostný optimista. Kdo z nás by chtěl žít v nějaké jiné době, před 30, 50 nebo 100 lety? Myslím, že nikdo. Žijeme v době, která nabízí nejvíc možností. Za našeho mládí jsme slýchávali nadsázku, a teď se omlouvám všem Číňanům, že sem jednou přijdou a budou pochodovat dál do Evropy. Jsem přesvědčen, že jsme schopni si se vším poradit.

Jak si tedy představuj­ete řešení oné migrační krize? V minulosti jste říkal, že se Evropa musí smířit s tím, že to bude stát hodně peněz. Nezní to trochu obecně?

Tohle se vztahovalo k ekonomické migraci například z Afriky. Jsem přesvědčen, že té vlně lidí, která se k nám dopravuje přes Libyi, lze zabránit posílením ostrahy evropských hranic.

Co jste myslel tím, že řešení bude stát Evropu hodně peněz?

Řada lidí v Africe má pro migraci skutečně ekonomický důvod – chudobu či sucho. V našem zájmu je, aby zůstali na místě a my jim v tom pomohli.

Lze namítnout, proč dotovat jiné země, když máme své problémy?

Ano, i těmto dotazům jsem čelil. Nepopírám, že i u nás máme hodně lidí pod hranicí životního minima. Ale jako euroatlant­ická civilizace si nežijeme tak špatně. Chceme-li zabránit migraci, měli bychom něco obětovat, včetně peněz.

Přispíváte vy sám na charitu?

Přispívám systematic­ky a dlouhou dobu. Od Centra Paraple přes Člověka v tísni až po Lékaře bez hranic.

U současného i minulého prezidenta bylo vzhledem k jejich zázemí možné tušit, koho volí. Koho volíte vy?

Volba je tajná a nevidím důvod, proč bych měl říkat, koho jsem volil. Nikdy jsem nebyl členem žádné strany, nejsem ani nebudu. Ale k volbám samozřejmě chodím a budu dál.

Zeptáme se tedy jinak. Jste stálý volič některé ze stran?

Každé volby zvažuji, koho Nejsem volič jedné strany. volit.

Byl jste někdy v minulosti za socialismu v pokušení zadat si s komunisty, abyste něčeho dosáhl?

Občas mi někdo napíše, že když jsem za minulého režimu vystudoval a pracoval jako vědec, tak jsem přece musel být podporovat­el komunistů. Přijde mi to absurdní.

Ale taky jste se dostal na Západ v osmdesátýc­h letech?

O Humboldtov­o stipendium jsem si zažádal v roce 1983, kdy už se to přece jen začalo uvolňovat. Trvalo dva roky, než mi komunisti výjezd povolili. Bylo to díky jednomu kolegovi z ústavu, který tam měl známé. Šlo jen o to, že mi pomohl mou žádost v pomyslném šuplíku postrčit nahoru. Od toho známého taky vím, že tehdy platil systém „pět pomerančů, jedna brambora“. Pět pomerančů byl počet členů KSČ a brambora jeden nestraník. A oni chtěli i při stážích, aby jezdili víc členové strany. Nic jsem tehdy nemusel podepsat a manželka s dětmi musela zůstat doma jako rukojmí.

Je vaše žena připravena na poměrně náročnou roli první dámy?

S manželkou jsme se o tom bavili hodně dlouho, je to klíčový člověk mého života. Nakonec řekla, že mě podpoří a půjde do toho se mnou. Ale nebylo to jednoduché, to přiznávám.

Jaká byla reakce vaší ženy, když zjistila, že může mít doma prezidenta?

Připouštím, že na začátku to považovala za něco zcela nepředstav­itelného.

 ??  ??
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia