Masivní výstavba Barrandovu nehrozí
Zpracovaná územní studie bude pro sídliště Barrandov nezávazná, shodla se Praha 5 a magistrát
Nové byty pro osm tisíc lidí měly v příštích letech vyrůst podle architektonické studie na Barrandově. Po zveřejnění její podoby letos v březnu se však řada tamních obyvatel postavila proti. Obávají se přílišného zahuštění a rozrůstání sídliště. Podle předsedkyně Výboru územního rozvoje Prahy 5 Zuzany Hamanové (zvolená za DJK) se ale nyní radnice dohodla s hlavním městem, že využije jen její menší část, zbytek poslouží pro další diskusi jako jedno z možných řešení.
Koncem minulého týdne se uskutečnilo jednání mezi radnicí Prahy 5 a magistrátem, které mělo rozhodnout o osudu Územní studie Barrandov od ateliéru A69 architekti. Jaký je výsledek?
Došlo ke shodě v názoru, že představený koncept studie je třeba chápat především jako myšlenkový zdroj celkového řešení území. Pro velikost území, předpokládané rozsáhlé zásahy do územního plánu a složité majetkové poměry je ovšem tento záměr jako jeden celek neprojednatelný.
Takže nyní využijete pouze část studie?
Následující postup se zaměří na dílčí část území s ujasněnými majetkovými vztahy, kde se nepředpokládá razantní změna územního plánu. Urbanistický návrh konkrétně využijeme pro zpřesnění podmínek výstavby v jihozápadní části Barrandova v okolí Werichovy ulice. Zkušenosti získané při tvorbě konceptu a jeho projednávání pak budou sloužit jako podklad pro zadání dílčí územní studie.
Proč vůbec studie vznikla, když se nedá jako celek využít?
Zadání proběhlo na podzim roku 2015 z osobní iniciativy tehdejšího místostarosty pro územní rozvoj ze Strany zelených Lukáše Budína, přičemž faktický smysl zadání studie se poněkud ztrácel v populistických proklamacích zelených. Deklarovaným cílem mělo být dotvoření sídliště jako plnohodnotného města.
To je ale přece v pořádku, ne?
Občanům však bylo patrně slibováno nemožné, totiž to, že nová studie rázem zastaví veškerou problematickou výstavbu v území a vznikne nové a krásné město. Zadání předpokládalo opustit do té doby respektovanou studii dostavby Barrandova od ateliéru AHK (Architekti Hölzel a Kerel). Počítalo se s lanovkou ze sídliště Barrandov do Butovic, jinak byla ale formulace zadání poměrně obecná a ponechávala velký prostor iniciativě tvůrců.
A to se ukázalo jako problematické?
Měla jsem ke studii nedůvěru, nerozuměla jsem příliš tomu, proč ve stabilizovaném území navrhovat tak razantní změnu, která kompletně mění územní plán, mění velikosti, tvary i způsob zastavění všech zastavitelných pozemků, které jsou v soukromých rukách a kde nám nic nepatří.
Ať vcelku, nebo po částech, barrandovské sídliště jednou čeká dotvoření. Dokážete si představit, že by se zachovala alespoň základní idea studie?
Ve výsledku si myslím, že obecně přinesla velmi zajímavý návrh na dotvoření konce sídliště, založený na kompaktnějším městu v blokové struktuře na menší rozloze, které je obklopeno okružním parkem.
Právě návrh takovéto podoby parku je poměrně originální. Je reálné, aby v budoucnu skutečně vznikl?
Domnívám se, že tento nápad by stál za to, aby jej všichni aktéři v území zkusili uskutečnit. Vyžadovalo by to ovšem obrovské úsilí, velmi složitá jednání o majetkových vypořádáních, vůli zainvestovat park a také ochotu měnit dosavadní postupy. Jednalo by se o jednoznačnou nepřekročitelnou linii, kde končí město a kde začíná příroda. Toto řešení představuje nový přístup ve vztahu města a krajiny.
Podle jakého manuálu se bude v příštích letech stavět na Barrandově?
Je třeba si uvědomit, že v území stále platí současný územní plán a v souladu s tímto zákonem se v něm smí stavět. Aktuální studie pojímá další výstavbu zcela novým způsobem a právě navázání na současnou výstavbu se ukazuje být jedním z hlavních problémů záměru. Celé území je v rukou soukromých investorů, kterým lze těžko nadiktovat, že mají několik let počkat na novou studii a změnu územního plánu a stavět jinak než doposud.
Přesto kdyby bylo hypoteticky možné dobudovat sídliště podle současné studie, kdy by se fakticky mohlo začít stavět?
Pokud by byl záměr představený ve studii realizován, znamenalo by to v prvé řadě změnu územního plánu, tedy záležitost několika let. Kromě toho složitá majetková vypořádání pozemků, kterým se mění funkce, a tím i hodnota. Teprve po změně územního plánu by mohla být studie zaregistrována jako územní studie závazná pro rozhodování. Stavby podle nové studie by pak musely projít klasickým územním a stavebním řízením, což
při obvyklých průtazích představuje dalších několik let. Při optimistické variantě by to dohromady tedy znamenalo téměř deset let.
Spolu se studií se nyní alespoň začíná řešit nedostatečná občanská vybavenost, která bude s další výstavbou stále znatelnější. Jak hodlá v této věci postupovat Praha 5?
Studie s občanskou vybaveností počítá a konkrétní nároky jsou jednou z hlavních otázek k projednání s městskou částí. Tvůrci vycházeli z jisté demografické studie, ale například u školství zřejmě nebyla správně aktualizována vstupní data. Dle jednání na školském výboru městské části bude městská část v území zásadně požadovat jednu plnohodnotnou základní školu včetně sportovního zázemí a dvě plnohodnotné školky – státní, nikoliv soukromé. Pokud soukromé vzniknou, mohou nabídku rozšířit.
Co další služby, jako je zdravotnické zařízení, pošta, obchody, případně restaurace a kavárny?
Druhá poliklinika v oblasti možná už nebude nutná, ale zcela jistě lékařské ordinace. Dále pošta, obchody, území by mělo nabídnout i kulturní instituci. Autoři zatím předpokládali vybavenost především v parteru obytných domů, ale například škola musí vzniknout samostatně. Zeleň je naplánována velkoryse v podobě okružního parku, který obepíná město uvnitř a přes promenádu s restauracemi a kavárnami umožňuje kontakt s přírodou. V parku mají být umístěna hřiště a další aktivity pro volnočasové využití všech věkových skupin.
Má Praha 5 ještě jiné výhrady proti návrhu studia A69 architekti?
V rámci projednávání bude radnice muset zodpovědně diskutovat právě řešení budoucí vybavenosti. Problematicky ale také vnímáme předložené doplňování některých objektů do stávající struktury sídliště. Barrandovské sídliště bylo navrženo s jasnou kompozicí, pro svou podobu a kvalitní prostory je obecně dobře vnímáno, a tak by každé vyplnění dosud volného prostoru mělo být pečlivě posuzováno.
Takže návrh na zastavění pozemku s hřištěm u Trnkova náměstí, proti čemuž vznikla nedávno petice, tedy nehrozí?
Navrženou zástavbu na ploše dětského hřiště u současné konečné stanice tramvaje nepovažuji za odůvodněnou. Záměrem městské části rozhodně není a nikdy nebylo rušení hřiště.
Měla tedy studie vůbec smysl, nebo byly prostředky na ni vynaloženy zbytečně?
Smysl určitě měla. Radnice vnímá studii jako návrh renomovaného architektonického a urbanistického ateliéru, který v ní uplatnil svoji invenci i odborný názor. Hlavní nápad se vznikem okružního parku a kompaktnějším městem považujeme za velmi zajímavý.