Mapa nájmů: v Praze se platí dvakrát víc než na Ústecku
V regionech méně vydělávají, ale i platí za činži
Najít v Praze byt na pronájem je dnes hotová bojovka. Mnoho zájemců se pere o každý byt, který vyskočí v nabídce realitního serveru. Je jasné, že se tato situace odráží na cenách nájmů.
Podle analýzy developerské společnosti Trigema a realitních expertů z KPMG vzrostly jen za poslední čtvrtletí ceny pražských nájmů o devět procent. Průměrně se pronajímá byt za tři sta korun na metr čtvereční. To znamená, že garsonka stojí měsíčně 10 905 korun a třípokojový byt 18 665 korun.
Průměrný nájem mimo Prahu je jen o něco výše než na polovině pražských cen. Za celý zbytek republiky to je 168 korun za metr čtvereční. Nejblíže Praze je Jihomoravský kraj v čele s Brnem, kde se v průměru za pronajatý metr čtvereční podle analýzy platí 225 korun měsíčně. V bytech inzerovaných v nejlevnějších českých krajích – tedy v Ústeckém či Moravskoslezském – nejsou nájmy oproti Praze ani poloviční.
I když jsou v Praze zároveň vyšší mzdy, rozdíl v nájmech mezi metropolí a okolím je nekopíruje. Je totiž výrazně vyšší.
Spíš než samotná vyšší kupní síla způsobuje rozdíl nedostatek bytů, který žene nahoru jejich cenu. Přibývá tak lidí, kteří na vlastní byt nedosáhnou a místo toho hledají nájem. A tím se problém přelévá s nimi.
Donedávna v Praze plus minus platilo, že dvoupokojový byt stojí svého obyvatele na nájmu mezi deseti a dvanácti tisíci korun měsíčně. Kdo by si takový rozpočet vytyčil při hledání bytu teď, musel by se spokojit jen s jedním pokojem. Průměrná cena nájmu v bytě o dispozici 2+kk už se totiž blíží patnácti tisícům.
Vyplývá to ze studie developera Trigema, který porovnával v posledním čtvrtletí bezmála devět tisíc pražských nabídek na realitních serverech.
Vyplynulo z nich, že v Praze jen za poslední tři měsíce nájmy zdražily o devět procent. Nejvíce nahoru šly částky, které chtějí měsíčně pronajímatelé čtyřpokojových bytů. Tam činže podražila o 14 procent.
O desetinu za pouhý kvartál podle statistiky vylezly nahoru i nájmy jedno- a dvoupokojových bytů. Že by přitom majitel bytu z inzerované ceny slevoval, je nepravděpodobné. Naopak. Kdo na inzerát nezareaguje velmi rychle, má smůlu.
Nikoho nepřekvapí, že v českých poměrech jsou pražské nájmy nejvyšší. Jak je vidět z mapy, v některých českých krajích je ale nájem v přepočtu na metr čtvereční oproti hlavnímu městu poloviční. Průměrná měsíční mzda přitom v Praze není dvojnásobná oproti Ústeckému či Moravskoslezskému kraji.
Důvodem je, že jiné regiony a krajská města – s výjimkou Brna, kde jsou ceny také vysoko – nepociťují nedostatek bytů, který v Praze žene vzhůru jak prodejní ceny, tak už i nájmy.
V relativním srovnání různých faktorů promítajících se do ceny nájmů poráží Praha i německá a rakouská velká města, jak zjistilo realitní oddělení poradenské společnosti KPMG.
Počátek můžeme vidět u toho, že se v Praze nestavějí nové byty. Už v roce 2015 patřilo hlavní město ve střední Evropě na chvost, protože stavební úřady ročně povolily výstavbu přibližně čtyř set bytů na sto tisíc obyvatel. V roce 2016 se navíc tento ukazatel ještě snížil, a to rovnou na polovinu.
Na sto tisíc obyvatel Berlína, Mnichova a Hamburku připadalo loni třikrát více povolených bytů než na stejný počet Pražanů. U Vídně, Varšavy a Bratislavy byl poměr ještě vyšší.
Nedostatek nových bytů se přelévá do jejich ceny, ve které Praze patří středoevropský primát. S dvanácti (celými) ročními průměrnými hrubými mzdami vydělává Pražan na průměrný byt zdaleka nejdéle.
V jiných statistikách potom už Praha, respektive Česko, drží pozici na rozhraní východní a západní Evropy. Dvaadvacet procent lidí žijících v nájmu v Česku (v Praze je to 32 procent) je více než na východ od českých hranic, ale méně než v Rakousku či Německu.
Rozvinutější trhy s nájemním bydlením – spolu s mnohem větším zastoupením bytů vlastněných radnicí v německojazyčných metropolích – se promítají i do toho, že na pronajímání bytu se pomaleji vydělává. Zatímco v Praze je hrubý výnos z nájmu poměrně vysokých 4,4 procenta ročně, v Mnichově, Berlíně, Vídni a Hamburku to je od 3,2 do 3,5 procenta.
I když směrem do budoucna se dá právě tento ukazatel interpretovat ještě jinak. „Prostor pro zdražování nájmů v Praze ještě je,“soudí Pavel Kliment z KPMG.
Úvahu opírá hlavně o to, že kvůli vysokým cenám (které zároveň slibují zajímavý výnos) jsou byty pro běžné lidi nedostupné a zároveň atraktivní pro investory. „Středněpříjmový člověk se potom přesune na nájemní trh a ještě tam zvýší konkurenci,“předpokládá.