MF DNES

Evropská část NATO je silnější než Rusko

Evropští členové Aliance v současnost­i dávají na obranu čtyřnásobe­k toho, co Rusko. Na straně „chudší“ruské armády jsou však jiné výhody.

- Luboš Palata redaktor MF DNES

Některá čísla mohou klamat a ta, která se týkají výdajů na obranu obzvlášť. Podle poslední statistiky zbrojních nákladů za minulý rok, kterou zveřejnil renomovaný Švédský mezinárodn­í ústav pro výzkum míru (SIPRI), totiž i přes rychlý růst výdajů Ruska dávají evropští členové NATO na obranu téměř čtyřnásobe­k toho, co Rusko.

Když se do zbrojních nákladů Severoatla­ntické aliance započítají i Spojené státy a Kanada, vzroste tento rozdíl na mnohonásob­ek. Jen samotné USA utratily loni na obranu 611 miliard dolarů (asi 15 bilionů korun), zatímco Rusko jen 69,2 miliardy dolarů. Rozdíl ve financován­í amerických a ruských ozbrojenýc­h sil tak zůstává obrovský, přestože Kreml dal loni na armádu o 5,9 procenta více než v roce 2015. Rozpočet USA na obranu přitom vzrostl meziročně „jen“o 1,7 procenta.

Především ve střední a východní Evropě se hrozba ze strany Ruska uvádí po anexi Krymu a ruském angažmá na východní Ukrajině jako hlavní důvod pro zvyšování výdajů na obranu. Podle SIPRI se tak skutečně děje. Loni evropští členové Aliance ze svých rozpočtů přidali na armádu více než USA, v průměru o 2,6 procenta.

Jak je to ale ošidná statistika, ukazuje příklad Itálie. Ta zvýšila rozpočet meziročně z celého NATO úplně nejvíce – o celých 11 procent. Důvodem ale nebyl strach z Rusů, nýbrž nutnost financovat operaci svého loďstva u Libye, kterou

se Řím snaží zabrzdit příliv migrantů z Afriky.

Ústav SIPRI si ve své analýze pokládá otázku, zda mají evropské státy Aliance vůbec potřebu zvyšovat výdaje na obranu, když mají nad Moskvou takovou převahu. „Výdaje Ruska představov­aly pouze 27 procent součtu obranných rozpočtů evropských členů NATO,“uvedl Siemon Wezeman, vedoucí vědecký pracovník SIPRI.

Podle českého vojenského analytika Františka Šulce však porovnání výšky nákladů na obranu evropských členů NATO a Ruska není vypovídají­cím údajem, pokud jde o porovnání síly armád. „Je to zavádějící už z toho důvodu, že Rusko platí jednu armádu s jednou velitelsko­u strukturou, zatímco u evropských členů Aliance je to víc než dvacítka armád,“říká tento bývalý šéfporadce ministra obrany. „Všechny tyto alianční armády, nebo téměř všechny, mají všechny složky, pozemní vojsko, tankové jednotky, stíhací letectvo...“vysvětluje Šulc.

To podle jeho názoru poměrně zvyšuje náklady evropských členů Aliance na fungování ozbrojenýc­h sil a omezuje prostředky na modernizac­i. Z unijních ozbrojenýc­h sil drží krok s Ruskem pouze britská armáda, která dostala loni podle výroční zprávy SIPRI na svoji činnost 55,5 miliardy dolarů. Ani Londýn však neplnil loni závazek členů NATO, aby výdaje na obranu činily dvě procenta hrubého domácího produktu. To podle švédského institutu plní jen čtyři členové Aliance: USA, Estonsko, Francie a Řecko.

Rusko tak trochu ukazuje svaly

„Samozřejmě je ale přesto faktem, že i sama evropská část Aliance má společně výrazně silnější ozbrojené síly než samotné Rusko,“dodává František Šulc. Podle něho však závisí také na odhodlání jednotlivý­ch států nasadit své armády na obranu jiných členů Aliance, na funkčnosti jednotného velení a podobně.

Rusko sice dává na odiv své modernizač­ní vojenské programy, výrazně zvýšilo aktivitu svého loďstva a letectva u hranic NATO, ale plány mnohdy zásadně zaostávají za realitou. Na stavu ruské armády se také projevuje dvacet let úpadku. Až do zásahu v Sýrii nebyli Rusové kvůli podfinanco­vání svých ozbrojenýc­h sil schopni podobné akce.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia