Boj o každý květ. Počasí ničí ovoce
Hrozí vážná neúroda, zejména meruněk
V březnu se mimořádně oteplilo, v polovině dubna naopak udeřily mrazy a nyní je chladno, déšť a k tomu vítr. To je přesně to počasí, jehož se ovocnáři děsí. Mrazy totiž spálí pupeny či květy na stromech a chladný vítr odradí včely, které mají ty, co přežily, opylovat.
Pro ovoce je taková kombinace smrtící. Pokud se mrazy ještě vrátí – což podle předpovědi klidně mohou – bude to s ovocem letos zlé.
„Teď to bude boj o každý zdravý květ,“říká předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Do jaké míry počasí úrodu tuzemského ovoce zlikvidovalo, si však zatím nikdo netroufne odhadnout. Rozhodnou následující týdny.
Tři týdny nejistoty
Škody mohou být značné zejména u českých meruněk, případně broskví. Menší pak u třešní a na některých místech Česka i hrušní či švestek.
V případě jabloní – tedy hlavního druhu ovoce u nás – podle Ludvíka pomrzlo dvacet až osmdesát procent poupat a květů. Velmi záleží na tom, kde konkrétní sad leží a samozřejmě i jaké jsou v něm vysazeny odrůdy. „Ani to však u jabloní nemusí znamenat hospodářskou škodu. Bude velmi záležet, jaké bude počasí dál. Minimálně následující tři týdny ještě hrozí případné další mrazy. Záleží na každé mrazivé noci, to může být nakonec pro úrodu jablek fatální,“vysvětluje Ludvík. I když je to ještě předčasné, odhaduje, že ztráty by neměly být tak vysoké jako ty, které loni způsobily mrazy koncem dubna.
Ministerstvo zemědělství je tehdy odhadlo na zhruba 400 milionů korun. Mráz poškodil sady hlavně na jižní Moravě. V mnoha případech až ze sta procent.
I letos je na tom tento region nejhůře. Ovocné stromy tu po zimě ožívají nejdříve z celé země, a tudíž jsou na jarní mrazy nejchoulostivější.
A jak se možná česká neúroda projeví na ceně ovoce? Nejspíš příliš ne.
„Ceny by to nemělo příliš ovlivnit, i kdyby se neurodilo. Česká produkce ovoce, zeleniny i hroznového vína je nízká, ceny jsou pod přímým tlakem dovozu například z Itálie nebo ze Španělska. Výpadky naší produkce spotřebitel příliš nepozná, pokud neúrodu nevyužijí obchodníci k tomu, aby vyšroubovali cenu,“míní Jiří Felčárek z Agrární komory.
O cenách rozhodne Polsko
Na druhou stranu – a to může být pro ceny poměrně důležité – mráz nezasáhl jen Česko, ale i státy v okolí. Například Německo či Švýcarsko. A je otázka, v jaké situaci jsou pěstitelé v Polsku, které je největším producentem jablek v regionu. Zprávy od severního souseda zatím nemají ani odborníci. „Výkupní cena bude záležet na tom, jak dopadne úroda hlavních pěstitelů. V poslední době však ceny hodně ovlivnilo i ruské embargo. Polsko totiž nemělo kam vyvézt úrodu,“doplňuje Lubor Zelený z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích.
Pěstitelé doufají, že chladné dny již brzy skončí. Jinak by totiž mohli o letošní úrodu ovoce přijít. Po mrazech z minulého týdne, které spálily mnoho květů a pupenů na jejich stromech, se drží teploty pod čtrnácti stupni Celsia, což je hraniční teplota, nad níž mají svou práci převzít včely.
Počasí následujících dnů proto bude klíčové. Pokud se neoteplí, mohlo by to ovoce dorazit.
Zatím pěstitelé věří, že se nebude opakovat situace z loňského dubna, kdy zejména na jižní Moravě pomrzlo, co šlo. Nicméně zároveň s obavami hledí i na polovinu května, kdy ledoví muži – tak jako každý rok – přinášejí ochlazení, které ovoci také značně škodí.
„Můžeme říci, že nám mráz zničil až 40 procent květů třešní, hrušní a poškodil částečně i švestky. Když ale u těchto stromů zmrzne třetina květů, nemusí to být v tom množství zase až tak velký problém. Stejné je to i u letních odrůd jabloní, kde mráz poničil středové květy, ale kolem každého ještě pět dalších zbývá,“vysvětluje ředitel chelčické společnosti Zemcheba Jaroslav Muška.
Záleží na konkrétní lokalitě
Ovšem někde je situace o dost horší než u Chelčic na Strakonicku. Pokles produkce lze předpokládat ve východních a jižních Čechách, v severních okresech Moravy a zejména na jižní Moravě.
Například na Břeclavsku, kde mrzlo pět dnů v kuse, pěstitelé již teď říkají, že jsou na tom hůř než vloni. „Naproti tomu v nedalekém Znojmě dopadli celkem dobře. Jižně od Brna zase hlásí větší poškození i vinaři,“popisuje Jiřina Homolová z Ovocnářské unie Moravy a Slezska.
Jak vidno, letos dříve než jindy hraje důležitou roli nejen region, ve kterém se sady nacházejí, ale i přímo lokalita. Rozhoduje i to, zdali jsou v dolíku – kam „stéká“studený vzduch – či naopak na svahu.
„Jabloně jsme ještě neměli úplně nakvetlé, ve fázi poupěte jsou proti mrazu více odolné. Jak jsem se díval, nějaké poškození na nich ale bude, přece jen minulý pátek bylo až tři a půl stupně mrazu, to už je silný mráz na poupě. Spálená jsou tak dvě až tři poupata v růžici, která jich má šest. To ještě nemusí úrodu nějak výrazně ovlivnit, ale to se pozná až po odkvětu,“popisuje ovocnář Miloš Thoř z Pěnčína na Liberecku.
Na druhou stranu švestky podle něj na Liberecku ještě nekvetly, takže mrazy posledních dnů přečkaly a jsou v pořádku. „Letos to není nejhorší. Zhruba před deseti lety zmrzlo devadesát procent květů a z těch, které zbyly, byla polovina tak zdeformovaná mrazem, že se plody hodily jen do moštu. Vloni také přišly pozdní mrazy, u nás pomrzlo dvacet až třicet procent květů, v takové míře to však ještě pořád na úrodě není znát,“doplňuje Miloš Thoř.
Ceny často šroubují obchody
A experti mu přitakávají. „Situace letos je odlišná od loňska, kdy mrazy téměř zcela zlikvidovaly úrodu na Moravě. Byly silnější než letos a také trvaly déle, plodiny, ať už to byly stromy, nebo réva, promrzly kompletně, pěstitelé neměli šanci se tomu ubránit,“říká Jiří Felčárek z agrární komory.
Kvůli silným dubnovým mrazům vloni na jižní Moravě dozrálo zhruba 400 tun meruněk, přitom v dobrém roce se úroda vyšplhá až ke třem tisícům tun. Nejhůře na tom po loňských mrazech bylo Břeclavsko a Znojemsko.
Důsledky pocítili i koneční spotřebitelé. Cena meruněk se v obchodech vyšplhala na 80 až 120 korun za kilogram, a to i u ovoce dovezeného z oblastí, kde mráz neškodil. „Prodejci se se špatnou úrodou na Moravě svezli,“okomentovala vloni cenovou politiku v obchodech Jiřina Homolová.
Kvůli počasí se vloni sklidilo o pětinu méně jablek a téměř o polovinu méně hrušek, na rozdíl od meruněk to ale u těchto druhů ovoce s cenami v obchodech nezamíchalo.