Německý azyl se dá pořídit „na klíč“

Ze „zprostředkování“žádostí o azyl se pro pašeráky v Německu stal lukrativní byznys.

HANNOVER Než se vydáte na cestu, vyfoťte se doma s křesťanským křížem. Naučte se zpaměti části biblických evangelií a nechte se v Německu pokřtít, pokud možno v malém vesnickém kostele. Ale nebojte, bude to jen naoko.

Podobné rady dávala v Německu organizovaná síť pašeráků lidem z mimoevropských zemí, kteří si tam chtěli podat žádost o azyl. Pašeráci postupovali podle hesla, že není důležité, zda jejich „klienti“mají na azyl podle ženevských konvencí opravdu nárok, ale že dobře vyplněná žádost a důkladně připravený žadatel se neodmítá.

Za své služby si nechávali dobře platit, cena se pohybovala mezi sedmi až dvanácti tisíci dolary, tedy mezi 173 až 300 tisíci korunami. V tom je zahrnuto vše, od cesty ze země původu až po rozhodnutí o přidělení azylu včetně například systematické přípravy na pohovor s imigračními úředníky.

Začátkem týdne speciální zásahové jednotky hlavní organizátory této pašerácké sítě zadržely. Vyšetřovatelé odhadují, že jen za loňský rok tímto způsobem „zprostředkovali“udělení azylu přibližně sedmi stům migrantů, především z Íránu, Iráku a Afghánistánu.

Pašerák, tlumočník a právník

V centru dění svérázné „cestovky“stáli dva lidé, pašerák a tlumočník íránského původu, kteří spolupracovali s právníkem, jehož národnost zatím nebyla upřesněna. Vše řídili z Hannoveru, hlavního města Dolního Saska.

Nové zákazníky nabírali přes stránku na Facebooku, kde si zřídili nabídku na „zprostředkování víz.“Kromě padělaných víz tu nabízeli cestovní pasy a služby „průvodce“procesem žádosti o azyl.

„Síť, kterou jsme nyní odhalili, systematicky porušuje základní principy práva na azyl,“řekl deníku Die Welt velitel zásahu Helgo Martens. Podle listu dostali pašeráci většinu „žadatelů“do Německa letecky za vysoký poplatek. Skupina ale oslovovala i ty, kteří už v Německu jsou.

Ke spolupráci chtěli přesvědčit také křesťanské duchovní, kteří měli zprostředkovávat „křty“. Nenabízeli jim peníze, ale apelovali na „bratrskou lásku“. Křesťané jsou na mnoha místech pronásledováni a cílem pašeráků tedy bylo své zákazníky jako „pronásledované křesťany“předat do péče německým úřadům. Vyšetřovatelé předpokládají, že většina těchto duchovních nabídku odmítla.

Tlumočník připravoval „klienty“i na to, jak odpovídat na otázky úřadů. Právník pak dohlížel na to, aby vyprávění o smyšlené identitě nebylo příliš snadno napadnutelné.

Razie začala v Hannoveru, tam policisté prohledali dům na jihozápadním okraji města a kanceláře v centru. Další členy sítě pak vyšetřovatelé hledali po celé zemi ve 22 objektech v Berlíně, Dolním Sasku, Šlesvicku-Holštýnsku, Severním Porýní-Vestfálsku a v Bavorsku.

Státní zastupitelství v Hannoveru členy skupiny obvinilo z pašeráctví, obchodu s lidmi a z nabádání k falšování dokumentů v azylovém řízení.

Za pašeráctví jim hrozí šest měsíců až deset let odnětí svobody, za falšování podkladů pro azylové řízení pak mohou dostat nejvýše pět let nebo také jen peněžní pokutu.

Počet migrantů přicházejících do Německa po loňském uzavření balkánské trasy klesl a spolu s nimi i počet pašeráků. I přesto podle údajů německých úřadů policie v současnosti zadrží nejméně jednoho pašeráka každý druhý den.

V ceně „služby“byla rovněž systematická příprava na pohovor s imigračními úředníky.