Dvaadvacet otázek na Andreje Babiše

Výhrady, jež má Bohuslav Sobotka vůči Andreji Babišovi, shrnuje obsáhlý materiál, který včera zveřejnil Deník, vlajková loď mediální divize skupiny Penta.

Analýzu o 70 stranách zpracovali premiérovi poradci. Vycházeli hlavně z monitoringu médií a končí výčtem 22 otázek, jež má Babiš zodpovědět, aby rozptýlil pochybnosti o svém podnikání. Nač se ptají?

Dluhopisy

Největší prostor analýza věnuje korunovým dluhopisům, jež vydal Agrofert za tři miliardy korun v roce 2012, kdy byly výnosy z nich osvobozeny od daně. Dluhopisy Agrofert nenabídl investorům. Polovinu jich koupil sám Babiš. Operace je formálně v souladu s tehdy platným zákonem, Agrofert postupoval tak jako řada jiných firem. Problém by nastal, pokud by vydání dluhopisů s šestiprocentním úrokem nedokázal Agrofert obhájit jako ideální formu financování svých aktivit. Pak by mohlo jít o účelovou transakci, jejímž hlavním smyslem bylo zajistit Babišovi nedaněný příjem. Ani vládní materiál v tom nedělá jasno. Opakuje jen otázky, jež na Babiše prší tři měsíce.

Na některé dotazy vicepremiér už i odpověděl (např. „Jaký byl původ peněz, jimiž za dluhopisy platil?“). Na jiné („Jaký byl ekonomický důvod vydání dluhopisů, proč si Agrofert nepůjčil od bank za nižší úrok?“) Babiš sice také odpověděl, odpověď však nelze ověřit z veřejných zdrojů. Jde pak spíš o řečnické otázky.

Kromě toho Sobotkova analýza připomíná skutečné nejasnosti, jež vicepremiér ještě včera nechával bez odpovědi: „Proč byl jediným nabyvatelem dluhopisů vlastník Agrofertu? Proč nebyly nabídnuty i jiným zájemcům?“

Pokud by bylo jediným účelem dluhopisů sehnat Agrofertu peníze, jak Babiš tvrdí, nedává smysl, že dluhopisy firma nenabídla na běžném trhu i dalším investorům.

Když Babiš vysvětloval, kde vzal 1,5 miliardy na dluhopisy, oznámil, že měl vedle zdaněných příjmů uvedených v majetkovém přiznání i příjem z prodeje akcií svých tří společností – Profrostu, Afeedu a Afeedu CZ. Všechny prodal Agrofertu.

Některá média pak upozornila, že akcie mohly být předražené, což by znamenalo účelovou operaci s cílem přinést Babišovi i Agrofertu daňové výhody. Toho se týkají další otázky premiérovy analýzy.

Na některé z nich Babiš také už dříve odpověděl. Vysvětlil například cenu, za niž prodával Profrost. Jiné dotazy jdou k takovým obchodním detailům, že není zcela jasné, jak to souvisí s požadavkem na transparentnost jeho financí („Kdo poskytl prostředky na vstupní investici do Profrostu?“).

Čapí hnízdo, Imoba, Hartenberg

Materiál dále připomíná problém Babišovy farmy Čapí hnízdo. Ta získala dotaci určenou malým firmám poté, co byla na čas vyčleněna z Agrofertu a prezentovala se jako samostatný projekt. Případ prověřuje evropský vyšetřovací úřad OLAF.

Dále analýza upozorňuje, že Babišovy firmy Imoba či Romneya sídlily ve Švýcarsku a na Kypru. „Proč tedy Andrej Babiš tvrdí, že nepoužívá firmy v daňových rájích?“ptají se premiérovi poradci.

Materiál dál žádá objasnit financování Imoby. Nebo se ptá, proč Babiš stejně jako jeho manažeři označoval svou firmu Hartenberg za investiční fond, přestože jde o běžnou obchodní společnost nepodléhající regulaci ČNB.

Vznik Agrofertu

Poslední soubor otázek se týká zrodu Agrofertu. Materiál zdůrazňuje, že dodnes není známo, z čeho Babiš financoval počátky své expanze.

Budování impéria mu usnadnil vstřícný postoj slovenské státní firmy Petrimex. V jejích službách Babiš začal v Praze Agrofert budovat, Petrimex ale pak z Agrofertu nepochopitelně vycouval. Růst Agrofertu podle dokumentu usnadnila také pro Babiše výhodná operace s chemičkou Spolana v době, kdy ji kontroloval Fond národního majetku.

Analýza obsahuje všechny další možné nesrovnalosti kolem Babišova podnikání, jež se kdy objevily v médiích. Od neověřených spekulací (majitel firmy U rytířů, kterou Agrofert převzal, spáchal sebevraždu, protože ho Babišova firma vydírala) přes čistě sugestivní dotazy („Stačily 2,4 miliardy korun, jež měl legálně vydělat Andrej Babiš v letech 1996 až 2004, na pokrytí jeho investic a nákladů na drahý životní styl?“) až po závažné a relevantní otázky, byť někdy i z hluboké minulosti (obchod se Spolanou z roku 1999).

Na něco Babiš může odpovědět, něco může i věrohodně zdokumentovat. Tu hlavní odpověď – totiž zda Agrofert či jeho šéf někdy porušili zákon – však může dát jen Finanční správa, policie, případně OLAF.

Policie i OLAF některé Babišovy obchody vyšetřují, výsledek se dříve či později dozvíme. Finanční správa je však vázána mlčenlivostí. Není známo, zda Agrofert kontroluje a s jakým výsledkem. Babiš ji ovšem může mlčenlivosti zbavit. Bude-li chtít.