Velký útěk po česku
Útěk zajatých letců z tábora Sagan se stal soustem pro Hollywood. Bez tří Čechů by se nemohl uskutečnit.
Příběh Petr Broulík redaktor MF DNES
estnáct metrů. Tak málo dělilo plán na útěk ze zajateckého tábora v Saganu od úspěchu. V noci z 24. na 25. března 1944 se 200 vězněných letců britské RAF pokusilo uniknout tunelem na svobodu – jenže se při hloubení přepočítali... Místo v lese jejich tunel ústil těsně za plotem tábora, Němci se brzy dovtípili, co se stalo, a útěk završili popravou dopadených zajatců.
Příběh zpopularizoval v roce 1963 režisér slavných Sedmi statečných John Sturges dobrodružným válečným filmem Velký útěk se Stevem McQueenem v hlavní roli. Co ve scénáři chybělo, byla výrazná česká stopa. Mezi uprchlými zajatci totiž byli i tři čeští letci.
Jedním z nich byl plukovník in memoriam Bedřich Dvořák. V zajetí se vrátil do svých učňovských let, kdy vypomáhal svému strýci při krejčovině. V tajné podzemní dílně v Saganu se mu to hodilo – šil z dek Červeného kříže civilní oblečení pro zajatce. Do nich se z britských uniforem převlékli před útěkem, než zmizeli v lese za táborem.
Dvořák, který se narodil v malé vísce Chotěnov blízko Litomyšle, vystudoval leteckou školu na Moravě a sloužil u stíhacího pluku č. 2 v Olomouci. Jako zástupce velitele tamního letiště je předával po Mnichovu na začátku okupace 26. března 1939 německé luftwaffe. „Nechtěl v protektorátu zůstat, a proto s kamarády Františkem Fajtlem a dalšími emigroval přes Polsko do zahraničí. Krátce sloužil u francouzského letectva ve Francii,“říká Oldřich Pakosta, vedoucí Státního okresního archivu v Litomyšli, který se Dvořákovým osudem zabývá od roku 1992.
Do Albionu
Po okupaci Francie se Dvořák po peripetiích dostal do anglického Liverpoolu. Už zuřila letecká bitva o Anglii, a tak byl zařazen do 312. československé stíhací perutě RAF.
S letounem Supermarine Spitfire MK se účastnil leteckých operací nazvaných Sweep, Rodeo či Circus – bombardovacích a stíhacích akcí do týlu nepřítele. „Právě při akci Circus 6 Dvořáka 3. června roku 1942 Němci nad kanálem La Manche sestřelili,“popisuje Oldřich Pakosta. Kromě Dvořáka padl do německých rukou i další Čech – Ivo Tonder.
Oba se setkali v Saganu u polského Zhořelce, kam Němci posílali zajaté letce-důstojníky. „Britští piloti se řídili nepsaným pokynem, až příkazem, že pokud se dostanou do zajetí, musí se pokoušet uprchnout,“vysvětluje Pakosta, jak se Češi dostali k plánům na útěk.
Zajatci v táboře Stalag Luft III v Saganu kopali čtyři tunely, přičemž tunel zvaný Harry použili. Tábor ležel v lesích, půda byla samý písek, takže se kopání dařilo. Oříškem bylo, kam s hromadami vykopaného materiálu. Vynášeli jej tzv. „tučňáci“ve speciálně upravených nohavicích a poté jej roznášeli po táboře.
Dvořák a Tonder se zde potkali s třetím Čechem – Arnoštem Valentou, který zajatce učil základy češtiny a němčiny. Cesta do neutrálního Švýcarska totiž vedla přes protektorát a Německo. Proto zajatci vyráběli budoucím uprchlíkům i falešné průkazy protektorátní totožnosti.
„Je zajímavé, že ač většinu vězňů účastnících se útěku vybrali hlavní organizátoři losem, všechny tři Čechoslováky zapsali za mimořádné zásluhy při organizaci útěku na seznam bez losování. Aleš Valenta byl na sedmém místě, Bedřich Dvořák byl třináctý a Ivo Tonder dvacátý. Ostatní už určoval los,“upozorňuje archivář Oldřich Pakosta.
Noc N
První zajatci se dostali na povrch, rozhlédli se a uvědomili si, že místo lesa koukají přímo do ostnatých drátů obepínajících tábor. Na svobodu se dostalo 76 zajatců.
„Řada uprchlých nastoupila v Saganu do vlaku a dostala se na území protektorátu. Bedřich Dvořák se dostal s jedním britským důstojníkem jihoafrického původu do Prahy, byl i v Pardubicích, ale kvůli úpornému pronásledování odjel na Šumavu, odkud se chtěl pěšky dostat do Švýcarska. I s kolegou je dopadli v Klatovech na Velikonoční pondělí čeští četníci,“usměje se trochu smutně Oldřich Pakosta.
„Ivo Tondera dopadli s jedním Britem u Liberce, ale někteří se dostali až do Švýcarska. Na hranicích poděkoval jeden z nich při nástupu do vlaku, který jim měl přinést svobodu, za zapálení cigarety Němci anglicky. Což je i ve filmu. To je prozradilo.“