Tři Čechoslováky zapsali za zásluhy při organizaci útěku bez losování na seznam.
Když se o velkém útěku dozvěděl Hitler, dostal zuřivý záchvat vzteku a okamžitě rozkázal padesát dopadených uprchlých zajatců zastřelit. Ze 76 utečenců se nakonec podařilo dostat zpátky do Británie jen třem.
„Tondera a Dvořáka přitom Němci dostali až mezi posledními, takže přežili spolu s dvaceti třemi dalšími zajatci. Aleše Valentu po dopadení zastřelili jako zbylých padesát utečenců a jejich popel potom rozsypali na cestách. Němci chtěli tímto masakrem podobné pokusy navždy zarazit,“vysvětlil Pakosta.
Bedřich Dvořák skončil i s Ivo Tonderem na pražském gestapu ve vězení pod Loretou a poté prošli krutými výslechy v Petschkově paláci. Později je Němci převezli do tábora pro prominenty a nenapravitelné uprchlíky Oflag IVC, umístěném v německém zámku Colditz. Ten proslul tím, že se z něho nedalo utéct, ač se o to angličtí letci pokoušeli třeba balonem. Bedřich Dvořák to ale už nezkoušel. Němci chtěli oba české uprchlíky popravit, ale nakonec je na jaře 1945 osvobodili Američané.
Od královny do suterénu
Bedřich Dvořák poté v Anglii už jako štábní kapitán organizoval po ukončení války přesun československých letců z Anglie zpět do vlasti. Ti přiletěli do Ruzyně v srpnu 1945 s 54 letouny Spitfire. Dvořák se stal náčelníkem štábu československého letectva a poté velitelem letecké základny v Pardubicích. Užil si ještě pár měsíců slávy, když byl v roce 1946 pozván do Londýna jako jeden z československých letců na setkání s anglickou královnou (později zvanou královna matka) a účastnil se slavnostního pochodu Londýnem.
Po roce 1948 ho stihl osud většiny letců, kteří sloužili v RAF – komunisté ho zbavili velení a degradovali na vojína v záloze. S manželkou přežívali v pardubickém sklepním suterénním bytě. Nakonec si musel udělat kurz buldozeristy a asi deset let, než ho postihla mozková příhoda, jezdil po východočeských stavbách.
Zemřel v roce 1973 a na pohřbu pronesl smuteční projev jeho kamarád František Fajtl. Rehabilitován byl po roce 1989 a v roce 1991 byl povýšen na plukovníka in memoriam. Loni obdržel od ministra obrany Martina Stropnického vyznamenání Kříž obrany státu in memoriam.