Dvacetiletí kluci nemají právo hlásat islám
Nesuďte náboženství staré patnáct století jen podle posledních pěti let, říká o islámu marocký filozof Ali Benmakhlouf.
do hebrejštiny, latiny a šířila se po Evropě. Tak se dostalo učení starověkého Řeka Ptolemaia přes arabský překlad nástupců filozofa Averroa až k evropským badatelům. Z těch vycházely později i objevy Koperníkovy.
Pokud byste měl vyjmenovat tři nejdůležitější věci, které by to byly?
Určitě medicína. Znalosti, které sepsal perský učenec Avicenna v 10. století, se vyučovaly až do 17. století. Další věcí je postava evropského intelektuála, která je osvobozena od teologie. Proto se také následníkům Averroa říká ateisté. Oni se však jako ateisté necharakterizovali. Podle nich bylo možné vyznávat obě úrovně. Jak teologickou, náboženskou pravdu, tak i vědecké poznání. Třetí nejdůležitější věcí je princip, který říká, že krásný je ten život, který je veden intelektem. Arabský andaluský filozof z konce 11. století Avempace říkal: „V životě člověka nastane řada setkání – záměrná, či náhodná. Ale nejhezčí jsou ta, kdy dochází k přenosu vědomostí. Ty vydrží déle než lidé.
Tehdy vládl v Evropě temný středověk, ale následoval po období starověkých učenců. Nebyl rozpor v tom, že muslimové čerpali právě z učení starých Řeků, křesťanů či židů? Z takzvaně nepřátelských kultur?
Rozpor? Bylo to naopak. Středověcí arabští filozofové vycházeli z myšlenky, že kultury jsou interaktivní. Že se žádná nemůže rozvíjet osamocená. A nikdo nezíská vědomosti sám. Nebrali tedy v potaz to, že staří Řekové vyznávali více bohů. Brali to tak, že oni jsou ti staří, zatímco nyní žijí ti moderní. Náboženství roli nehrálo.
Jaký byl tehdy islám? Zřejmě otevřenější, než je dnes.
I tehdy vedli arabští filozofové spory s teology. Učenci nebyli proti samotnému náboženství, naopak, často šlo o velmi zbožné muže, ale odmítali, aby teologové měli monopol na to, jak se má uchopit náboženství. Filozofové vyčítali teologům, že si uzurpují místa vyučujících na univerzitách. Že se stavějí do role těch, kdo předává vědomosti. Teologové přitom mohou předávat učení v mešitách, zatímco filozofové měli jen ty univerzity. V té době se neshodli, ale byl to nesouhlas na úrovni intelektuální. V dnešní době nastala taková horečka proslovů, které nejsou teologickou úrovní příliš silné. Islám je on-line, máte spoustu imámů, kteří si myslí, že přes internetovou televizi mohou říct za patnáct minut všechno o náboženství. Díky moderním komunikačním metodám si lehce nacházejí publikum.
Tak za to paradoxně může pokrok.
Sociální sítě umožnily i šíření extremistických názorů. Ve středověku, když jste chtěli vést teologický proslov, interpretovat posvátný text, museli jste mít poměrně rozsáhlé znalosti logiky, jazyka i celkový rozhled. Dnes to tak není. Máte tu dvacetileté mladíky, kterým někdo vymyje během tří měsíců mozek, a oni chrlí plamenné proslovy, za kterými není znalost toho, o čem chtějí mluvit. Hodně zla udělaly petrodolary, stipendia Saúdské Arábie pro děti muslimských