Boj o pražskou vodu začíná

Zastupitelé posvětili snahu koupit firmu vodárenského gigantu Veolia. Ta ale prodej odmítla

Jakub Heller redaktor MF DNES

Pražští zastupitelé včera potvrdili, že se metropole pokusí získat sto procent akcií ve společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK). Získala by tím výhradní kontrolu nad zásobováním města pitnou vodou a obecně vodovody a kanalizací, kterou dnes postrádá. Společnost PVK totiž zcela vlastní francouzská společnost Veolia.

Méně se však hovoří o tom, jak chce tohoto cíle město dosáhnout. Veolia se totiž jen těžko bude chtít zbavit smlouvy, která je označována za krajně nevýhodnou pro město a která jí do roku 2028 zajišťuje monopol na provozování vodohospodářské sítě. „PVK nejsou na prodej. Vyjednáváme s hlavním městem novou formu partnerského vztahu,“vyloučil prodej firmy mluvčí PVK Tomáš Mrázek.

Na to ale pražští politici nehledí, i přes odpor Veolie s ní chtějí jednat. Radní Karel Grabein Procházka (ANO) má s radní Janou Plamínkovou (STAN) do dvou týdnů předložit radě memorandum, které chce město s Veolií podepsat. Otázkou je, jak ji k podpisu přesvědčí.

Jedna možnost se nabízí. Praha má již totiž z minulosti vypracovanou trojici posudků, ze kterých vyplývá, že smlouvy s PVK byly uzavřeny v rozporu s platnou legislativou. Právní kroky ostatně po koalici včera požadovala i část opozice.

„Kupovat akcie firmy, jejíž jediná hodnota spočívá v tom, že má s Prahou uzavřenou smlouvu, která je podle našich právníků neplatná, mi přijde jako škrábat se pravou rukou za levým uchem,“řekl zastupitel Mikuláš Ferjenčík (piráti) a navrhl, aby Praha souběžně s jednáním o výkupu PVK napadla platnost smluv u soudu. To ale pobouřilo zastupitele Tomáše Jílka (TOP 09).

„Poprvé slyším, že je vhodné před zahájením vyjednávání začít protistraně vyhrožovat. Věřím, že to naši vyjednávací pozici vylepší,“řekl ironicky a dodal, že částka, za kterou PVK město získá, bude záležet jen na dobré vůli Veolie.

Možnost soudního sporu ale nevylučuje ani koalice. „Díky posudkům by bylo možné žalovat na neplatnost smluv,“řekla Plamínková. Potvrdil to i Procházka, když uvedl, že pokud město po třech měsících vyjednávání k žádné dohodě nedojde, zváží i tuto možnost. „Během této doby bude platit něco jako pakt o neútočení. Pokud chcete vyjednat podmínky, nemůžete hned na začátku hrozit zbraněmi,“řekl.

Výhrůžky soudem už ale dříve Praha bez úspěchu zkoušela. „Snažila jsem se hrozbou žaloby PVK přimět k tomu, aby dávalo vyšší peníze za podnájemné. To byl můj cíl,“uvedla Plamínková. Otázka tak je, jestli stejná hrozba může mít vliv i na připravované vyjednávání.

Do soudního řešení ostatně nevkládá mnoho důvěry ani sám Procházka. „Můžete mít tři posudky, pět analýz a deset judikatur, ale stejně nejste, i přes nejlepší právníky, schopni předvídat, jak soud rozhodne,“řekl. Soudní pře by podle něj navíc mohla trvat až do roku 2025, tedy jen tři roky před koncem kritizovaných smluv.

Peníze z vody mizí za hranicemi

Smlouvy s Veolií jsou podle Prahy nevýhodné hned z několika důvodů. PVK totiž v metropoli provozuje vodárenskou síť, ale samotná infrastruktura patří městu, které za její pronájem dostává asi dvě miliardy ročně. To je podle Prahy málo, protože síť je zastaralá. Ročně se do ní investují jen asi dvě třetiny toho, co by bylo potřeba. A zatímco pražské trubky dále chátrají, Veolie prostřednictvím dividend odvádí většinu zisku PVK do zahraničí.

Problematická je i délka kritizované smlouvy. Ta je totiž v rozporu s evropskými pravidly a město kvůli ní přichází o miliardové dotace z Bruselu. Příkladem je stavba čistírny odpadních vod, která bude stát přes deset miliard korun a kterou musí Praha kvůli smlouvě s PVK platit sama bez evropských dotací.

V podobné situaci, jako je teď Praha, byla v minulosti třeba Plzeň, která situaci s Veolií vyřešila stejně, jak to teď chtějí udělat pražští politici. Plzeňské zastupitelstvo si záměr vykoupit Veolii schválilo v roce 2006. Plnou kontrolu nad firmou Vodárna Plzeň ale město získalo až 1. ledna 2016, dva roky před koncem smlouvy s Veolií. „Nemalujme proto občanům, že to bude rychle a že to bude hned,“uvedla zastupitelka Alexandra Udženija (ODS), přestože jinak záměr podpořila. Plzeň za zkrácení smlouvy o dva roky zaplatila 709 milionů korun. Zatím není jasné, kolik by transakce stála Prahu. Vše bude záležet na případné dohodě s Veolií a ocenění hodnoty PVK. „Veolie nás už oškubala jednou a vážně se bojím, aby se to nestalo podruhé,“dodal Ferjenčík.

Jedno ponaučení z kauzy Veolia si ale zastupitelé přece jen vzali. „Poučme se, a kdyby nás náhodou někdy napadlo privatizovat další strategicky důležitou infrastrukturu, nikdy to nedělejme,“dodal Ondřej Mirovský (zelení). PVK koupila Veolia od českého státu v 90. letech.