Nová EU odsune Česko na okraj

Analýza: Macron a Merkelová řeší jen eurozónu. Česko přijde o vliv i o peníze

Eurozónový vlak se po tříhodinovém jednání nového francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Berlíně rozjel. Česko, jako jedna z několika zemí Unie, které ještě nemají euro, přitom může skončit na odstavné koleji.

Už na jednání Macrona s německou kancléřkou Angelou Merkelovou to ostatně v pondělí večer vypadalo tak, jako by nic jiného než eurozóna v Evropské unii ani nebylo. Kancléřka Macronovy plány na vytvoření ministra financí eurozóny, rozpočet, a dokonce zvláštní parlament v podstatě odkývala.

„Společný jízdní řád“má však podmínku, že se podaří dát Macronovi nejdříve do pořádku francouzskou ekonomiku a finance, když se dluhy Francie blíží už sto procentům hrubého domácí produktu.

Jestliže se to Macronovi podaří, nebrání se Německo dokonce ani změnám v evropských smlouvách. „Můžeme Evropskou unii a především eurozónu prohloubit a zabezpečit proti krizím,“řekla Merkelová, která má velkou šanci v podzimních volbách obhájit kancléřský post. Pro Česko, které na rozdíl například i od Slovenska euro stále nemá, to znamená velkou výzvu.

Hrozí totiž, že se po další integraci eurozóny ocitne na okraji společenství, bez šance zasahovat do mnoha klíčových rozhodnutí.

„Je pravděpodobné, že Macron s německou pomocí své představy prosadí. Hlubší integrace zemí eurozóny pro nás bude problém,“říká ředitel výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál. „Může se to projevit i v neochotě bohatších zemí nám dávat peníze z evropských fondů, zvláště když přetrvává naštvanost z našeho nesolidárního chování během uprchlické krize,“varuje Dostál.

„Když Česko nebude v eurozóně, ztratí po prosazení Macronových představ nejen vliv, ale může přijít i o spoustu peněz z fondů. Prostě proto, že se přesunou v rámci eurozóny na Západ a Praha to nebude moci z okrajové pozice ovlivnit,“varuje jeden bruselský diplomat.

O snížení „kohezních fondů“pro země střední Evropy v novém rozpočtu po roce 2020 se mluví už několik let. S Macronovými představami se však přesun části peněz do eurozóny stává mnohem reálnější.

S výjimkou TOP 09 však české strany nejdou se zavedením eura jako tématem do voleb. Důvodem je, že u veřejnosti to má malou podporu.

„Můžeme Evropskou unii a především eurozónu prohloubit a zabezpečit proti krizím.“

Angela Merkelová

Bývalý státní tajemník pro Evropskou unii Tomáš Prouza z ČSSD sice jasně říká, že „Česká republika měla mít euro už dávno“, ale premiér Bohuslav Sobotka chodí kolem vstupu do eurozóny jako kolem horké kaše. „Dříve nebo později si musíme odpovědět na otázku ne jestli, ale kdy budeme schopni jako Česká republika přijmout společnou evropskou měnu,“uvedl Sobotka na pondělním sněmu Hospodářské komory a dodal, že se musíme udržet v „jádru EU“.

Místopředseda vlády a šéf hnutí ANO Andrej Babiš chce rozhodování nechat až na příští vládě po volbách, ale pro zavedení eura není. „Je důležité si zachovat korunu jako podstatný ekonomický nástroj,“uvedl Babiš pro MF DNES. „Kdo není v eurozóně, není horším členem Unie,“dodává s tím, že důležitější než budoucí výše fondů EU je jejich smysluplnější využití. Neochotně však připouští, že kdyby se na vstupu do eurozóny opravdu lámal v Unii chleba, je ochoten o podmínkách zavedení eura vyjednávat. „Teď to není téma,“dodává.

Europoslanec ODS Jan Zahradil vidí rýsující se plány tandemu Macron–Merkelová jako argument, proč evropskou měnu v Česku nezavádět. „Německo-francouzská ‚unie v Unii‘ je jasným důvodem, proč stát mimo tvrdé jádro EU, tedy mimo euro,“soudí Zahradil. Pokud jde o evropské fondy, tam se podle něj situace pro Česko radikálně změní už vystoupením Británie z Unie. „Bez Velké Británie se Česká republika může dostat daleko dříve do pozice čistého plátce a v tom případě logicky nemůžeme mít zájem na navyšování evropského rozpočtu,“uvádí Zahradil.

Jenže nepůjde jen o peníze, ale také o to, zda a jak podstatně se bude moci Česko podílet na mnoha dalších unijních integračních projektech. „Macron nebude z Unie, kterou si představuje, nikoho vylučovat. Ale zároveň se nebude s další integrací eurozóny na Orbánovo Maďarsko nebo Kaczynského Polsko čekat,“říká politolog Jacques Rupnik. „To platí i pro Česko.“