Lotr i hrdina se na uličních tabulkách střídají podle historických zvratů

Jméno dal ministr i kolaborant

1941–1990 – Nynější Rašínovo nábřeží pojmenování po prvorepublikovém ministru financí neslo poprvé do roku 1941. Pak jej vystřídal kolaborantský novinář Karel

Lažnovský a část nábřeží byla roku 1942 pojmenována po Reinhardu Heydrichovi. Rašín se k Vltavě vrátil poprvé roku 1945. O šest let později ho vystřídal klasik dělnického hnutí Bedřich Engels, a to až do roku 1990.

Král, „učitel národů“i vědec

1897–1952 – J. A. Komenský dal v letech 1897–1925 jméno nynějšímu náměstí I. P. Pavlova . Aždo roku 1942 „učitele národů“vystřídal Petr Osvoboditel, po roce 1918 první král Jugoslávie ze srbské dynastie Karadjordjevičů. Protektorátní režim se do roku 1945 držel starého místního názvu „U Slepé brány“. Královské pojmenování se vrátilo do roku 1948. Na čtyři roky místo neslo jméno Velké říjnové revoluce. Ruský vědec Pavlov se tam usídlil roku 1952.

Pohrobek velkého kultu

33 let, tak dlouho po odhalení Stalinových zločinů na XX. sjezdu KSSS nesla jméno diktátora ulice na Chodově. Až v prosinci 1989 dostala jméno Starochodovská. Beneš, wehrmacht i VŘSR 1925–1990 – Dejvické Vítězné náměstí se roku 1940 dočkalo přejmenování na „Branné moci“neboli Wehrmachtu. Ten v letech 1945–1952 nahradil Edvard Beneš. Až do roku 1990 neslo jméno Říjnové revoluce. Biskup i ministr informací 1908–1928 – Strossmayerovo náměstí podle záhřebského biskupa získalo označení poprvé roku 1928. Název nahradil starší pojmenování Bubenské náměstí. V letech 1961–1968 neslo jméno Kopeckého náměstí, podle ministra informací.