Kdo chce byt, ať nejí. A hlavně ne avokádo

Svět je malý. Zeměkouli teď oblétá hádka o avokádový toust, která vypukla úplně dole, až v Austrálii. Jde v ní totiž kromě avokáda o to, že pro mladé lidi je stále těžší pořídit si vlastní bydlení. A to je mrzutost, která se generace takzvaných mileniálů, jimž je dnes něco kolem pětadvaceti, začíná hodně citelně týkat v celém vyspělém světě. Česko nevyjímaje.

Avokádo mileniálům rozmazal po obličeji australský realitní magnát Tim Gurner. V televizi jim dal radu – pokud máte problém našetřit si na bydlení, nefňukejte. Radši si přestaňte k snídani kupovat předražené kafe a avokádové topinky.

„To když já byl mladý,“řekl tento pětatřicetiletý miliardář, „makal jsem od půl sedmé ráno do půl jedenácté večer, dokud jsem si na vlastní bydlení nenašetřil. A samozřejmě jsem si nedával rozmačkané avokádo za devatenáct babek.“Poprask, který tím vzbudil, je mohutný. Nespílají mu jen mileniálové v Austrálii, ale i v Británii, ve Spojených státech, všude, kde jsou teď byty a domy bláznivě drahé a kde je avokádo v módě.

Zvlášť když magnát Gurner jen pořádně foukl do ohně, který už solidně doutnal. Jak připomněl britský list The Guardian, před ním už avokádové topinky zpovykané mládeži vyčítal jeho krajan, demograf Bernard Salt.

K tomu si je třeba říct, že zejména v Austrálii je otázka avokádových toustů nesmírně citlivá. Stalo se tam z nich téměř národní jídlo. Každá kavárna či bistro je musí mít na jídelním lístku, jinak by to byly podniky, po nichž neštěkne pes. A žádný hipster si o ně svoje kolo s pevným převodem neopře.

Trefovat se tam do modly takovýchhle parametrů, to už je provokace.

Zafungovala. Tisíce mileniálů magnátovi na internetu vzkázaly, že jsou to od něj hraběcí rady. Že když si svoje oblíbené tousty odepřou, na dům si tím rozhodně nenašetří. Další tisíce se ozvaly, že oni avokádo nejedí. A přesto na vlastní byt nemají. A ta pobouřená mládež má pravdu. Deník The New York Times vzal debatu vážně a ponořil se do oficiálních statistik. Zjistil, že mileniálové opravdu v restauracích utrácejí víc než lidé středního věku. Jenže i kdyby průměrnou měsíční útratu stáhli na úroveň svých rodičů, trvalo by jim sto třináct let, než by si mohli dovolit složit aspoň dvacet procent ceny bytu. To aby vůbec dostali hypotéku.

V Česku to nebude o moc jiné. MF DNES nedávno vydala rozsáhlý přehled, kolik peněz je na pořízení bytu třeba. Nově zavedená regulace hypoték ve spojení s rychlým růstem cen nemovitostí způsobily, že potřebujete tři čtvrtě milionu v hotovosti, abyste dostali hypotéku na průměrné 3+1. V Brně. V Praze skoro milion.

Řekněme, že si coby mladý pracující člověk odepřete polední „hotovku“v restauraci a budete v práci jíst domácí jídlo z krabičky. Tím ušetříte až stovku. Za rok tedy něco přes dvacet tisíc. Milá částka. Nápadně podobná splátce hypotéky za jediný měsíc.

Zkrátka – ty mladé čekají, pokud se týká bydlení, především potíže. Ať už avokádové topinky jedí, nebo ne.

A propos, ty topinky. V Austrálii to dělají takhle: vezměte voňavý tmavý chléb, dokřupava opečte. Pěkné zralé avokádo rozmačkejte vidličkou, pořádně, nebojte se přitlačit. Ochuťte limetkou. Namažte na topinku. A navrch dejte, co se vám zamane – cherry rajčátka, rukolu, třeba i volské oko. Případně krapánek salsy.

Takhle je to jednoduché. Pak si kousněte. A musíte uznat, že je to fantastická pochoutka! Úplně se to rozplývá na jazyku. Moment dokonalé harmonie.

Kdo by v takové chvíli myslel na úspory a hypotéky, že? Život nejsou jen starosti.