KOLIK PRACUJEME?
dosáhly každý týden pěti až šesti milionů dolarů. Mimochodem dvě hodiny denně během pracovní doby zaměstnanec v západním světě stráví něčím jiným než prací. Což jsou možná právě ty dvě hodiny, které prostě přebývají.
PRÁCE ŠLECHTÍ
Práce se dlouho brala jako něco podřadného, bohatý člověk nepracoval. „Ještě s nástupem křesťanství v raném středověku byla práce chápána spíš negativně, jako trest za prvotní hřích. V potu tváře budeš jíst svůj chléb, čteme v Bibli,“překvapí mě Dalibor Špok. Zásadní obrat v tomto pohledu přišel až se vznikem nové podoby mnišství ve středověku. „Především benediktini zcela obrátili chápání práce a začali ji vnímat jako něco zásadně dobrého. Jejich heslo ora et labora čili modli se a pracuj je tak v kontextu středověku daleko revolučnější, než se nám dnes jeví.“
Od té doby víme, že práce šlechtí. A léčí. To mi potvrdí zase Radkin Honzák: „Transakční analýza – a já jí věřím – říká, že člověk má několik základních psychologických hladů: hlad po podnětech, hlad po uznání a hlad po struktuře. Všechny docela dobře sytí v práci, kterou on sám může považovat za smysluplnou, ač tomu objektivně tak být nemusí. Pokud se ale jako nepracující a neschopný nějakým inteligentním způsobem zaměstná sám, bude to postrádat. Výzkumy sociálních psychologů ukazují, že i lidé, kteří chodí do práce neradi, se tam vesměs cítí lépe než v neděli nebo nedejbože na dovolené, kdy nevědí, co by dělali, a tohle sycení jim chybí. Pracovní terapie je pevnou součástí léčby nemocných se všemi psychickými poruchami.“
Podle lékaře Jana Hnízdila je nejzdravější práce ta, která přináší uspokojení vám a prospěch co největšímu počtu lidí. „Mám hodně pacientů, kteří obchodují na finančních trzích, pracují v reklamě, provozují sázkové agentury nebo loterie. Vydělávají velké peníze, přitom jsou nemocní a nevědí z čeho. Když se jich zeptáte, jak je jejich práce společensky prospěšná, nedokážou odpovědět.“
Přesně v tom tkví rozdíl mezi pojmy zaměstnání a povolání. „Povolání je to, k čemu je člověk povolán, co mu přináší nejen peníze, ale i uspokojení. Zatímco zaměstnání může člověka vyčerpat, povolání ho obohacuje,“říká Hnízdil.
Ano, i když se nám tam často tak zoufale nechce, práce je zdravá. Abychom ve stáří zůstali bystří, je opravdu dobré mozek neustále zaměstnávat. Ale Nejdelší pracovní dobu v Evropské unii mají Němci, Irové a Britové, kteří pracují 48 hodin týdně, nejkratší Francouzi a Belgičané s 35 hodinami. „Podle různých žebříčků a statistik obsazují Češi čelní pozice, co se týče doby, kterou tráví v práci. Ale jestli Češi současně pracují příliš, to z toho nevyplývá. Jisté je, že pobytem v práci tráví víc času, než je v Evropě nebo ve světě běžné,“upřesňuje sociolog Stanislav Biler. Workoholiků je nejvíc v Hongkongu, kde přes týden pracují padesát hodin týdně a za rok mají sedmnáct dní dovolené. Naopak v Paříži mají zaměstnanci 29 dní placené dovolené. Někdo si dal tu práci a spočítal, že lidé v Paříži odpracují ročně o tisíc hodin méně než lidé v Hongkongu.