BÍLÝCH MUŽŮ Ř

ekla byste, že se na filmovou akademii jednou vrátíte jako doktorka? Ne, a ani to nebyla moje ctižádost, nikdy jsem neměla akademické ambice. Když jsem v roce 1971 opouštěla FAMU, měla jsem strach, že už tu nikdy nebude žádná svoboda. Zavřeli mě do vězení za podporu českých disidentů, a když jsem z něj vyšla, byla jsem jako štvanec. Zpátky do Polska jsem už nemohla a do Československa jsem taky nepatřila.

Byla tehdejší doba před ruskou okupací v něčem podobná dnešku? Myslím, že lidstvo se zase dostává do etapy, kdy ho nudí svoboda. Bohatým se svoboda znudila a chudší v ní pro sebe nevidí perspektivu. Jsme v nebezpečné době, nacionalismus a autoritářství jsou na vzestupu a vývoj se může pohnout směrem, který může být osudný. Nepřipadá to tak jen vám, bohaté kosmopolitní intelektuálce? Jsem pozorovatelka světa, žiju střídavě v Americe, ve Francii a v Polsku, hodně cestuju a točím na různých místech. Potkávám lidi, kteří mají různé zázemí a různou perspektivu, nejsem jen v buňce newyorských nebo kalifornských intelektuálů, polských demokratů nebo francouzské bohémy. Z rozhovorů s nimi a ze svého pozorování jsem došla k tomu, co jsou tři největší problémy současnosti.

Které to jsou? První je globalizace. Mezinárodní korporace mají dneska větší sílu než národní státy. To způsobuje, že zaměstnanec i občan se cítí bezmocný a nemá pocit, že má demokratický vliv na základní parametry svého života. Neonacionalismus je reakcí na globalizaci, protože lidé prostě potřebují nějaký prostor, kde si myslí, že jsou nejdůležitější, a kde rozhodují naši lidé o tom, co se děje.