Balkánská válka? Na internetu už vlastně je
Tomáš Lébr zvláštní zpravodaj MF DNES v Chorvatsku
„Válečná propaganda? Jděte s ní někam, po tom, co jsme prožili,“říká mi Chorvat Bojan na letišti v Záhřebu. Na Balkáně se však tato „struna“opět hlasitě rozeznívá – zatím hlavně na internetu.
Bojan Baketa je rodák z Osijeku, místa, kde se před čtvrtstoletím tvrdě bojovalo – Srbové chtěli tento kus Chorvatska pro sebe. Bojan přišel při válečném běsnění o dva bratrance.
Růst balkánského extremismu, často přecházející až v neonacismus, se navenek projevuje zatím spíš ojedinělými incidenty. Na internetu však nabral rychlé tempo. Více než čtvrtstoletí po vypuknutí krvavých válek o „jugoslávské dědictví“dnes pozorovatelé varují, že hladina nesnášenlivosti v regionu se blíží té, která panovala tehdy. „Ale tomu podléhají hlavně mladí, ti, co ty hrůzy nepamatují,“soudí Bojan.
Podle balkánské zpravodajské agentury BIRN nyní hlavně v Chorvatsku, Srbsku a Bosně funguje přes šedesát internetových serverů hlásajících myšlenky etnicky čistých států, neonacismu a nenávisti vůči odlišnostem.
„Zaměřujeme se na mladé a na ty internet a sociální sítě působí účinněji než dřívější tradiční metody,“ potvrdil agentuře BIRN Frano Cirko, vůdce hnutí, které si říká Generace Renovace. Jemu samotnému je 27 let – narodil se přesně v době, kdy se krvavé konflikty na západním Balkáně rozhořely.
Podle něj jsou nálepky fašismu a neonacismu, jimiž je známkováno jeho hnutí, falešné. „Jsme třeba pro zachování tradičních rodin, postavení potratů mimo zákon a nezávislost Chorvatů v sousední Bosně,“řekl. Pravda však je, že příznivci jeho hnutí mimo jiné často třímají v rukou vlajky ustašovců – fašistické organizace, která za druhé světové války pod patronátem Německa a Itálie vládla zemi.
Jiná organizace, nazývající se Původní chorvatská pravice, používá tradiční ustašovský slogan „Za dom, spremni“(v překladu zhruba „Pro vlast připraveni“), který často skandují i chorvatští fotbaloví rowdies. Odmítá však, že by v tom sloganu bylo něco fašistického. „Není to nic jiného než historický a tradiční pozdrav,“řekl šéf hnutí Dražen Keleminec. V každém případě zrovna o víkendu vzbudilo poprask, když tento slogan skandovali gymnazisté v každoročním předmaturitním průvodu v Záhřebu a vztyčovali přitom pravici.
Podobná situace jako v Chorvatsku je v Srbsku. Úřady zde registrují přes třicet webových stránek propagujících extrémní nacionalistické ideje. Spojuje je mimo jiné požadavek spojení všech Srbů (včetně bosenských) v jednom státě, odmítání EU a vzývání Ruska.
V rámci srbského nacionalismu umožňuje internet silnou agitaci i lidem, kteří čelí žalobám v samotném Srbsku. Například neonacistovi Goranu Davidoviči, který je souzen v nepřítomnosti za vyvolávání národní, rasové a náboženské nesnášenlivosti.
Chorvatští a srbští extremisté jsou ostře proti sobě. Přesto je jedno spojuje – snaha dostat „svůj kus“v sousedící Bosně. V samotné Bosně přitom v poslední době na území zdejší Republiky srbské sílí hnutí „četniků“spojovaných s ideou Velkého Srbska.
Všem těmto hnutím přitom internet vyhovuje i v tom, že lze přes ně snadno navazovat vazby s podobnými hnutími jinde.
Dvojí spojenci na Ukrajině
Zatímco chorvatští extremisté mají úzké kontakty s radikály ve Skandinávii a na Ukrajině, srbští s radikály v Rusku a také na Ukrajině – pochopitelně jen v části ovládané proruskými silami. Vazby mají balkánští extremisté na spřízněná hnutí v řadě západních zemí.
Politologové varují, že „bitka“extremistů na internetu zesiluje riziko nového skutečného konfliktu. „Ale reakce úřadů prakticky neexistuje,“ upozornil Elvis Fejzič ze sarajevské Fakulty politických studií.
Shoduje se s ním Isidora Stakičová z Bělehradského centra pro bezpečnostní politiku. „Státy bohužel nepřijímají žádné zákony proti nenávistným projevům, a to je chyba,“řekla agentuře BIRN.