Budiž extrém. Na vraždící hoře i hoře bohů

zápisník z Gira tomáše Macka reportéra MF DNEs

Vasil Kiryjenka z týmu Sky se nechá vyfotit na zelené louce a na Twitter ke snímku připíše: „Má pondělní motivace.“Tolik jezdců ji o volném dni cyklistického Gira hledá. Protože to, co přijde poté, bude... „Naprostý extrém,“říká Jan Hirt, osmnáctý muž pořadí. Pohled míří k severu, k vrcholkům Alp. Giro dospělo k etapě, na kterou se fanoušci z celého světa už dlouhé měsíce těší. K té královské. Coby předkrm strmé Mortirolo. V cyklistickém překladu Hora, vraždící naděje. A potom hlavní chod: Stelvio. Hora, o níž Italové tvrdí: „Tady žijí cyklističtí bohové.“Dnes se sem poprvé v historii vyškrábe peloton hned dvakrát v jediném dni, ze dvou různých stran. O Mortirolu, kde se jízda vzhůru občas mění v horolezectví, kdysi Lance Armstrong prohlásil: „Nejtěžší kopec, jaký jsem kdy jel.“Letos se vydají nahoru z (údajně) snesitelnější strany. „Ale sjíždět pak budeme po té těžší,“připomene Jan Hirt. „Která varianta je horší, když v dnešní době se už víc útočí a závodí z kopce?“Znaveni z Mortirola se vzápětí ocitnou pod nekonečným hadem serpentin na Stelvio, vinoucím se až do výšky 2 758 metrů. Hirt tu byl předloni na kempu i s Martinou Sáblíkovou, zná průsmyk ze všech stran. Jeho teprve 22letý týmový kolega Michal Schlegel nikoliv. „Možná je to tak lepší. Na tuhle etapu se netěším,“přiznává Schlegel. Když Giro mířilo roku 2014 na Stelvio naposledy, dělo se tak mezi vysokými bariérami sněhu a v chumelenici. Fotograf Graham Watson nyní ke snímku z tehdejšího mrazivého dne na sociálních sítích doplní jediné citoslovce: „Brrr.“Hirt mrkne na předpověď a hlásí: „Má být slušně, bez deště. Jenže na horách nikdy nevíte.“Navíc bouři mohou rozpoutat sami závodníci. Quintana, Nibali i Pinot nepotřebují v posledním týdnu najíždět na růžového Dumoulina pouze desítky vteřin, nýbrž celé minuty. „Dumoulin už nám na Giru ukázal, že je lepším vrchařem, než jsme si mysleli,“sděluje Nairo Quintana v útočišti své stáje Movistar. O čtyři hodiny později a o 30 kilometrů dál se Tom Dumoulin v hotelu stáje Sunweb usadí při tiskovce v křesle, před sebe na stůl rozloží růžový dres a usměje se: „Úterní etapa bude buď velmi tvrdá, nebo velmi velmi velmi tvrdá.“Počítá, že také on při ní bude trpět. Kdo však nebude?