P
rofesor Julius Špičák pomáhá pacientům s nádory žaludku či slinivky, ale i těm, kterým zdánlivě nic není, přesto mají potíže s trávením. Upozorňuje, že strašák dnes není jen rakovina slinivky. „Podobně nepříznivě se chová i rakovina žlučových cest a žaludku,“říká přednosta hepatogastroenterologické kliniky v pražském IKEM. Přibývá podle něj také rakoviny jícnu, ke které přispívá především kouření.
V dubnu jste v IKEM endoskopicky operovali jícen a žaludek zároveň. Chystáte nějakou podobně unikátní operaci?
Tohoto druhu určitě ne, byla to první taková operace na světě. A to se stane jednou za život. Pozoruhodné jsou nové metody endoskopické léčby obezity, jednu z nich už provádíme nějakou dobu. Do tenkého střeva se zavede rukávec, který se ukotví v žaludku a pak vlaje v tenkém střevě a zabraňuje tím fyziologickým procesům trávení. To se stává méně účinné a lidé přirozeně hubnou. Kromě toho to má velmi příznivý vliv na cukrovku.
A ten druhý, novější způsob?
Ten se teď připravuje ve spolupráci s Izraelem. Horní část tenkého střeva je hormonálně velice aktivní a zasahuje i do metabolismu cukru. Řízená destrukce sliznice má opět příznivý vliv na cukrovku. Metodu plánujeme zavést během několika týdnů a stáváme se tak jedním z nejprogresivnějších center v Evropě.
Čeští lékaři provádějí mnohem více výkonů – třeba koloskopie – než je ve skutečnosti potřeba. Jen proto, aby jim pojišťovny daly peníze.
Co všechno už dnes endoskopie kromě léčby obezity umí?
Před padesáti lety byl výzkum věcí geniální myšlenky, dnes je systematický a intenzivní. Přelomové momenty a skoky už jsou v medicíně obecně výjimečné a budou čím dál vzácnější. Vývoj už je dnes evolutivní, kdy přibližně po patnácti letech zjistíte, že endoskopie už je někde úplně jinde. Například neustále expanduje mimo trávicí trubici. Příkladem je akutní operace při nekróze slinivky břišní, kdy se protne žaludek a dutina odumřelé tkáně se vyčistí.
S čím dnešní gastroenterologie v Česku nejvíc bojuje?
Když srovnáte úhradu našich výkonů s úhradou v zahraničí, je to doslova groteskní. Je úplný zázrak, že tady vůbec ještě nějaká medicína funguje. Koloskopie v Česku stojí devět set korun a v Německu dvě stě eur, tedy něco přes pět tisíc korun, v Holandsku a Irsku dokonce tři sta eur. Důsledkem nízkých úhrad je, že náš medicínský kombajn jede na plné obrátky a my konáme příliš mnoho, aby se udržel příjem od zdravotních pojišťoven. Takže v Holandsku, kde je podle mě vůbec nejlepší medicína na světě, se provádí méně endoskopií než u nás a v Anglii je rozdíl ještě větší.
Gastroenterologie se zabývá oblastmi od jícnu až po řitní otvor. Kde je člověk nejnáchylnější k nemocem a kde je to pak pro vás nejobtížnější vyřešit?
Když to zjednoduším, gastroenterologie je onkologický obor. Takže základní otázka u nás vždy zní: Je to nádor, není to nádor? Pokud to je nádor, pak jakého stupně a jak jsem ho schopen řešit. Mezi další nikoliv přímo smrtelné, avšak vážné a obtěžující choroby patří střevní záněty. Celá oblast je navíc bohatě zásobena nervstvem. Vše, co se ve střevech děje, lidé velmi citlivě vnímají. Pohodu berou jako samozřejmost, ale ona není samozřejmá. Nejčastější diagnózou v ordinaci gastroenterologa jsou funkční poruchy, Na Slovensku to pojišťovny platí. U zdravého člověka pro bezlepkovou dietu nenajdete žádný racionální důvod. Jestli se ovšem cítí lépe, nebudu mu jeho víru brát. Rozhodně to nemůže nijak zásadně uškodit.
Co tedy našemu trávení opravdu škodí?
Třeba vysoce kalorické potravinové doplňky, které používají kulturisté. Mohou se projevit velmi negativně. Napumpují do člověka kalorie, které se musí nějak zpracovat, a odnášejí to játra. To samé fastfoodová výživa, energetické nápoje. Určitým nebezpečím jsou i exotické potravinové doplňky, jako jsou zelené čaje. Často nejsou certifikované, my neznáme jejich původ a nevíme, co v tom je. Před tím bych velmi varoval. Všichni víme, jak vypadá správná životospráva, dodržujme ji. Není potřeba