Už je tak špatně, aby Sobotka odešel? řeší ČSSD
Vedení ČSSD řeší, zda stranu ze dna voličské přízně dokáže vytáhnout současný předseda
PRAHA Minulý čtvrtek řešilo nejužší vedení ČSSD, jak zahájit předvolební kampaň.
Tento čtvrtek je čeká téma poněkud vážnější. Ve straně totiž teď spíš sílí debata, jak říjnové sněmovní volby ještě vůbec z jejího pohledu zachránit.
A vyloučena není ani debata o nejbližší budoucnosti předsedy Bohuslava Sobotky.
Strana tak reaguje na sérii volebních průzkumů zveřejněných po vládní krizi, které ukazují, že úplně vypadla z boje o volební vítězství.
Poslední z průzkumů, připravený agenturou TNS Kantar pro Českou televizi, totiž straně předpověděl zisk deseti procent, tedy propad oproti minulému měsíci o dvě procenta. Takový volební výsledek by ČSSD zařadil až na čtvrté místo, při sečtení hlasů pro (budoucí koalici) KDU-ČSL a STAN dokonce až na páté.
„Samozřejmě je to něco, co musíme analyzovat v rámci sociální demokracie a upravit kampaň v takovém směru, abychom ten trend otočili,“zní obecná fráze (tentokrát vyřčená místopředsedou Janem Hamáčkem), kterou se vedení ČSSD brání tlaku základny, že je třeba něco zásadně změnit. Podle volebního manažera Jana Birkeho je třeba, aby strana kladla důraz na levicová témata, přidala v práci na kampani a aby skončily vnitrostranické půtky.
Jiní členové předsednictva však při konverzaci mimo záznam přiznávají, že takhle to dál opravdu nejde. „Ta čtvrteční debata musí být skutečně vážná,“říká další z místopředsedů. Co by tímto zásadním krokem mohlo být, však straníci příliš definovat neumějí. O tom, že je třeba dělat kampaň lépe, neprat špinavé prádlo v médiích či zlepšit komunikaci v rámci strany, už sociální demokraté mluví dlouho.
Úplně vyloučena tak není ani změna na pozici lídra pro blížící se volby, jímž je v současnosti předseda strany a premiér Bohuslav Sobotka.
Krajním řešením může být odvolání Sobotky z postu předsedy, tím pravděpodobnějším spíš výměna volebního lídra. Bohuslav Sobotka na otázky ohledně průzkumů neodpověděl.
Situaci ČSSD ovlivňuje fakt, že si Sobotka do vedení prosadil vlastní spojence s podobnými názory na politické dění, jaké má on. To znamená, že jeho kolegové si těžko dokážou představit nějaký radikální řez. Tlak na odchod předsedy by přišel, až bude nejhůř. Vedení ČSSD bude ve čtvrtek řešit, zda nejhůř už je. „Musíme to probrat do detailů a zvážit, jaké řešení bude adekvátní, ale už na to musíme konečně přijít,“burcuje jeden z nespokojených místopředsedů. Alternativou za Sobotku je buď Milan Chovanec, nebo ve straně populární Lubomír Zaorálek. Ve vedení však zaznívají i argumenty na podporu Sobotky. „Nedokážu si jeho odstavení moc představit, to jsme ho měli vyměnit v březnu na sjezdu,“říká jeden z kolegů z vedení. Strana se také chce vyhnout hádkám a přichystaná kampaň navíc stojí na Sobotkovi. Politickou scénu teď po propadu ČSSD tvoří jeden obr, ANO, a trpaslíci kolem něj. Ti mají třikrát menší podporu. Výzkum agentury TNS Kantar, který sociální demokracii přisuzuje až páté místo, ukazuje nejen obrovskou krizi ČSSD, ale ještě jednu věc. Strany budou muset při sestavování koalic přemýšlet úplně jinak, než jak si to ještě nedávno malovaly. „Sestavování jakékoli koalice po volbách bude problematické, bez ANO je v podstatě vyloučené,“říká autor výzkumu z agentury TNS Kantar Pavel Ranocha.
ANO může mít až 85 poslanců
Dřív byly ANO a ČSSD rovnocenní soupeři. Dnes je ČSSD s deseti procenty pro Andreje Babiše už jen jedním z mnoha rivalů.
Hnutí ANO je zase sice favoritem, ale málo přijatelným pro ostatní.
Matematicky dokonce nejsnadněji vychází spojenectví ANO + ODS + tandem lidovců a Starostů. Tahle pravo–středová koalice by měla většinu zhruba 53 procent.
Lidovci už ANO z vlády znají a předseda ODS Petr Fiala se vůči Babišovi nevymezuje zase tolik jako třeba Miroslav Kalousek z TOP 09.
Hnutí ANO by po volbách mohlo mít podle odhadu až 85 poslanců. Víc než deset procent hlasů ve volbách propadne kvůli stranám, které se do Sněmovny nedostanou. A z téhle desetiny dostane nejvíc právě vítěz. Teoreticky by tak potřebnou většinu mohla mít i menšinová vláda ANO s podporou komunistů.
Duhová koalice „všichni proti Babišovi“je naopak méně pravděpodobná než kdykoli předtím, protože prostě nemá dost hlasů.
Čtveřice ODS, TOP 09, KDU-ČSL se Starosty a ČSSD by k sobě musela hledat ještě někoho dalšího, aby se přiblížila 50 procentům. Buď by se musela opřít o komunisty, což mimochodem sociální demokracii pořád zakazuje dávné „bohumínské usnesení“, anebo hledat podporu u poněkud nevyzpytatelného Tomia Okamury. ČSSD má podle nejaktuálnějšího průzkumu TNS Kantar jen deset procent. „Pozvolný propad pozorujeme už rok a půl, ale tohle číslo je určitě nejnižší za celé volební období,“doplnil Ranocha. Ale i hnutí ANO už mělo lepší dny, jednou se vyšplhalo k 34 procentům. Sociální demokracie v každém případě doplatila na vládní krizi, kdy premiér Sobotka podal demisi, kterou pak vzal zpět. „Od sociální demokracie odcházejí voliči na dvě strany. Jedna půlka už nepůjde volit a ta druhá odešla k ANO. Když jsme se ptali na důvod, tak jednoznačně uváděli chování premiéra během vládní krize,“vysvětluje Ranocha. Jenže levicovým voličům bude muset ANO něco nabídnout, aby si je udrželo.
Aby vše bylo ještě nepřehlednější, koalice KDU–ČSL a STAN se nemusí o fous dostat do Sněmovny.
Pak se bude rozdělovat skoro pětina mandátů neúspěšných stran a ANO to ještě více posílí. Aktuální rozložení politických sil představuje riziko ještě z jednoho důvodu. Chybí koalice s výraznou většinou. Všechny koalice mají kolem 50 procent a to věští křehká spojenectví a pokušení lovit přeběhlíky.