Generál, štáb, zbraně. Rodí se vojsko EU
Evropská armáda má tento týden dostat na unijní obranné konferenci v Praze zelenou.
O evropské armádě se mluví desítky let, stejně dlouho se i plánuje. Teď to vypadá, že by mohla konečně začít vznikat. Evropský parlament ji podporuje, Francie, Itálie a Německo jí daly zelenou, vývoj v EU a NATO z ní udělal téma.
Evropská komise už zítra zveřejní plány na první konkrétní kroky. A konference v Praze, na níž v pátek vystoupí i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, by mohla být cosi jako startovní výstřel. „Praha se stala místem, kde se to celé může dát do pohybu,“říká mluvčí zastoupení Evropské komise v Praze Magdaléna Frouzová.
Důvody jsou celkem jasné. „Evropa si nemůže dovolit být zcela závislá na Donaldu Trumpovi a Recepu Tayyipu Erdoganovi,“říká o prezidentech USA a Turecka vysoce postavený bruselský zdroj. „Nejde ale jen o dění v Alianci. Ukazuje se, že Unie musí mít pro své vojenské operace něco jako společné velení a tady v Bruselu vrchního velitele v podobě nějakého generála. Aby vojenští velitelé už probíhajících vojenských operací EU nemuseli jezdit do Bruselu pokaždé, když od nich někdo potřebuje nějakou zprávu,“vysvětluje zdroj, který si nepřál být jmenován.
Aniž se o tom příliš mluví, má EU na svých 16 zahraničních vojenských misích na deset tisíc vojáků. Většina z těchto misí byla či je v Africe, například v Mali, Středoafrické republice či Somálsku. Ale tou nejstarší, která ještě neskončila, je Althea v Bosně a Hercegovině, kde tisíce vojáků pod velením Unie působí už od roku 2004.
„Zatímco NATO se soustředí na bojové mise nebo na prosazení míru, unijní mise mají za cíl situaci stabilizovat a udržovat mír. Mnohde ve světě je EU vnímána lépe než NATO, takže jsou unijní vojáci snadněji přijímáni. Proto mezi NATO a Unií může fungovat něco jako dělba práce,“dodává bruselský zdroj.
Šéf Evropské komise Juncker ale už loni v září vyzval, že „EU už nevystačí s pouze měkkou silou“. „V tuto chvíli je třeba zintenzivnit spolupráci členských států a využít možností, které nabízí Lisabonská smlouva. Evropská armáda je během na dlouhou trať. Na dvacet až třicet let,“mírní očekávání Jan Král, který šéfuje unijnímu odboru na Úřadu vlády.
Smysl už teď ale mají unijní projekty společného vývoje a výroby zbraní, které by mohly dosáhnout podobných výsledků jako u „evropských“dopravních letounů Airbus. Brusel už vytvořil výzkumný obranný fond, v němž má být půl miliardy eur (13,5 miliardy korun) a v rozpočtu EU po roce 2020 se má tato částka zvýšit na 3,5 miliardy eur.
„Základem plánu je efektivní financování a větší spolupráce v obranném sektoru,“říká polská eurokomisařka Elžbieta Bienkowská.
Plýtvání silami?
Unie se brání tomu, že by se měla budovat alternativa k NATO, aspoň ne v nejbližší budoucnosti. Přesto je ze strany Aliance už teď slyšet kritika. „Najednou by se objevily dvě armády vedle sebe – evropská a severoatlantická. Bylo by to plýtvání silami i prostředky,“uvedl pro ČT 24 děkan vojenské NATO Defence College v Římě František Mičánek. „Generalita je jednou ze složek, které kladly myšlence unijní armády největší odpor,“uvádí jeden vysoký český činitel.
Pro vládu Bohuslava Sobotky ale účast na posílené obranné spolupráci EU dává smysl a kabinet ji podporuje. „Pokud se nechceme ocitnout v Unii na okraji, nějaké užší integrace se účastnit musíme. A na rozdíl od eura je obrana věcí, na níž se Sobotka a Andrej Babiš shodnou,“konstatuje lakonicky hlavní důvod jeden český vládní politik.