Mayová přitvrdila, ale Churchill to zatím není

Tři atentáty s desítkami mrtvých a raněných, to je i na klidné Brity moc. Mladí v Manchesteru dali najevo své postoje na koncertu iniciovaném americkou zpěvačkou Arianou Grandeovou. I premiérka Theresa Mayová přitvrdila: „Nemůžeme a nesmíme předstírat, že věci mohou pokračovat tak jako dosud.“Chce skoncovat jak s tolerancí vůči radikálnímu islamismu, tak se zneužíváním internetu.

Ale pořád to nejsou ta tvrdá churchillovská slova: „Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, slzy a pot.“Je snad srovnávání doby před druhou světovou válkou s tou současnou přeháněním? Asi by bylo, kdyby se situace v Evropě den za dnem nezhoršovala, kdyby se teroristická fronta z Blízkého východu nepřesouvala do Evropy a nezměnila tu podstatně způsob života. Mayová má handicap v tom, že byla sedm let ministryní vnitra a za stav v zemi byla odpovědná. A jak to v demokracii bývá, už i její vystoupení bylo označeno za předvolební populismus.

I bezpečnostní a vojenští experti si museli vytrpět své, když včas varovali před nekontrolovanou migrací, nedostatečnou ostrahou hranic, růstem terorismu a nebezpečím izraelizace a požadovali vně i vnitřně opevnit Evropu. Nakonec i jedna z odpovědných političek, Angela Merkelová, se musela rozhodnout pro deportace nežádoucích migrantů.

Situace se nyní dostala na hranice a někde i přes hranice řešitelnosti. Nenajde-li se sofistikovaná strategie, od ideové ofenzivy přes účinnějších integraci migrantů až po nekompromisní vyhošťování potenciálních teroristů, může se stát, že se policisté budou nejen no-go zónám vyhýbat, ale vojáci budou muset proti nim jako zázemí terorismu bojovat. Opět to někdo může označit za šíření poplašné zprávy, ale dříve či později to bude muset akceptovat.