Expertka: U řady lidí je bezlepková dieta póza

Průjem, dávení, nechutenství, únava, úbytek na váze... Když lidé trpící celiakií čili nesnášenlivostí lepku vysadí dietu, mohou se dostat až do stavu úplného vyčerpání imunitního systému a také se u nich významně zvyšuje riziko vzniku nádorových onemocnění. „Pro ně není jiná léčba než důsledná celoživotní bezlepková dieta,“říká dietoložka a odborný garant iniciativy Vím, co jím a piju Karolína Hlavatá.

Kdo kromě celiaků musí ještě lepek bezpodmínečně vyřadit ze svého jídelníčku?

Také lidé, kteří mají alergii na lepek nebo některou z bílkovin obsažených v obilném zrnu. U nich to ale nemusí být na rozdíl od celiaků celoživotní záležitost.

Jakého množství lidí se to týká?

Lidí s alergií na lepek je u nás kolem jednoho procenta. A udává se, že jedno procento populace má celiakii. To jsou ovšem jen ti diagnostikovaní. Jsou tu ale i lidé, kteří mají celiakii, ale nevědí o tom. Problém je v tom, že čím je člověk starší, tím složitější je u něho toto onemocnění rozeznat. U dětí se projevuje typickými zažívacími problémy, neprospíváním, hubnutím, ve starším školním věku je to únava, chudokrevnost, větší náchylnost k infekcím… Často se na celiakii přijde, když si dítě třikrát za sebou zlomí ruku. Celiakie totiž způsobuje poruchu vstřebávání vápníku, takže jedním z doprovodných znaků je osteoporóza. U dospělých je to těžší, protože příznaky jsou nespecifické, zahrnují deprese, bolesti svalů, zvýšenou únavu… Často jsou považováni za hypochondry, chodí od doktora k doktorovi a ne vždycky se na celiakii přijde.

Stále více lidí vylučuje lepek ze stravy dobrovolně, protože věří, že jim bezlepková dieta pomůže vyřešit jejich nejrůznější zdravotní obtíže. Dělají dobře?

Pokud se dobrovolně zbavují té velké skupiny obilovin, která obsahuje lepek, tak se ochuzují o pestrost ve stravě, o možnost normálně se najíst, ale i o výživově cenné látky. Nejde jen o pšenici, ale také o velice nutričně cenný oves, žito nebo ječmen. Bezlepkové obilniny, jako jsou amarant, kukuřice, rýže nebo quinoa, nemívají zpravidla tak vysoký obsah vlákniny a vitaminů skupiny B. U řady lidí je bezlepková dieta póza, následují módní vlnu „Nejím lepek, jsem in“. Velkou roli tady hraje také psychika. Když si řeknu, že mi tahle potravina bude dělat špatně, tak mi špatně dělat bude. Je to stejné jako u mléka, když si člověk umane, že ho mléko zahleňuje, byť to není klinicky prokázané, tak ho zahlení. Neexistují vědecké důkazy o tom, že by vyřazení lepku z potravy vedlo u zdravých lidí k nějakému prospěchu.

Ani u dětí? Někteří rodiče považují lepek ve stravě kojenců za zlo a nedávají jim kaše, aby je uchránili před celiakií.