Na Vltavě se objeví kostel s kotvou
Přestěhovaná kaple i chrám, který pomáhal stavět sv. Václav, se v pátek otevřou veřejnosti
Pozapomenutý románský skvost z Dolních Chaber, jedinečný příklad meziválečné moderny na Vinohradech, chrámové krypty i věže. To vše bude možné navštívit během Noci kostelů, která se koná tento pátek. „V Praze a Středočeském kraji se otevřou téměř tři stovky kostelů,“uvedl Michal Němeček, ředitel Pastoračního střediska Arcibiskupství pražského.
Pražský seznam zpřístupněných chrámů, kaplí a modliteben má 145 položek. K noci kostelů náleží i Pouť světla. „Tu mohou lidé absolvovat s hořící svící v ruce z kostela sv. Tomáše na Malé Straně do kostela Nejsvětějšího Salvátora na Křižovnickém náměstí,“zvou pořadatelé.
Návštěvníci Noci kostelů se letos poprvé vydají i na Vltavu. „U Karlova mostu bude zakotven obrovský ponton František. Nazvali jsme toto místo Zakotvený kostel,“vysvětlil Němeček. Prám poslouží nejen jako neotřelý vyhlídkový bod, ale i jako místo pro diskusní pořady moderované svatovítským kanovníkem Tomášem Roulem.
Chrámová noc otevře víc než jen proslulé a obecně známé svatyně, jako například svatovítskou katedrálu, Plečnikův vinohradský chrám Nejsvětějšího srdce Páně, vyšehradskou baziliku sv. Petra a Pavla či nedalekou rotundu sv. Martina. Jedinečný příklad románské architektury 12. století, kostel Stětí svatého Jana Křtitele, lze nalézt na dnešním okraji Prahy v Dolních Chabrech. Stavba je unikátní tím, že ji předcházely dvě starší svatyně, jejichž základy se skrývají pod podlahou dnešního kostela.
Zvířecí motivy dlaždic
Zajímavost představuje podlaha chrámu. Tu tvořily dlaždice s dvacítkou různých zvířecích a rostlinných motivů. Proslul například „Daniel v jámě lvové“, na další z dlaždic tvůrci vyobrazili císaře Nerona. „I když jen v torzu dochované vybavení reliéfními keramickými dlaždicemi, známými výhradně z knížecích či klášterních staveb, potvrzuje význam rotundy,“popsala význam chaberského kostela historička Anežka Merhautová.
Drobnou, ale zajímavou stavbou, otevřenou během Noci kostelů, je kaple sv. Máří Magdalény u Čechova mostu. Barokní objekt vybudoval v roce 1635 Jan Dominik de Barifis pro řád cyriaků. Před 61 lety šlo o první přesunutou sakrální stavbu, přeložena byla o 31 metrů. Předběhla proslulý přesun mosteckého kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Český národní patron sv. Václav podle legend pomáhal budovat kostelík sv. Kosmy a Damiána na „břežské skále“nad dnešní ulicí Pod Slovany. Budovu později další národní světci, sv. Vojtěch a sv. Prokop, prý s oblibou navštěvovali. V pátek lze tento raně barokní kostel, nacházející se v areálu Emauzského kláštera (zvaného Na Slovanech), navštívit. Kostel je adaptován byzantskému obřadu. Nachází se zde proto například stěna s ikonami.
K návštěvě zve i kostel sv. Filipa a Jakuba, nepřehlédnutelná dominanta na ostrohu na levém břehu Vltavy na Zlíchově. Nynější barokní kostelík z počátku 18. století má mnohem starší historii. „První písemný záznam o této kapli, zasvěcené sv. Štěpánu, je z 13. února 1257. Přemysl Otakar II. ji s dalším příslušenstvím připsal vyšehradskému kanovníku Bartolomějovi,“uvedl historik Emanuel Poche. Kostel skrýval zřejmě relikvie sv. Štěpána, později přenesené na Vyšehrad.