Když to v puse zaskřípe

Plomby z pryskyřice obsahují látky, jejichž vliv na lidské tělo se teprve zkoumá

Možná jste si označení „BPA free“na některých výrobcích také všimli. Cedulky říkají, že zboží neobsahuje bisfenol. Najdete je hlavně na dětských hračkách, plastových příborech, ale i na sportovních lahvích. Látce se vyhýbají především ti, kteří vědí, že dokáže převrátit naruby naše hormony a může stát za vznikem cukrovky, poruch chování u dětí či obezity.

Ve Spojených státech se móda „BPA free“dostala i mezi pacienty zubních ordinací. Estetické plomby v barvě zubu, které jsou vyrobeny z bílé pryskyřice, totiž bisfenol A obsahují. A mnozí zubaři na to své pacienty upozorňují. „Vyhýbáte se nápojům nebo potravinám, které mají obaly s bisfenolem. Tak proč byste měli mít bisfenol v puse nastálo?“alarmují američtí zubaři.

Naopak české zubní ordinace lákají pacienty, aby si nechali převrtat amalgámové plomby právě za výplně z pryskyřice. „Bisfenol je mnohem méně nebezpečný než rtuť v amalgámu. Nelze porovnávat těžký kov s estrogenní látkou, jako je bisfenol,“řekl MF DNES pražský zubař Sergej Jurčenko.

S tím ale Česká stomatologická komora rozhodně nesouhlasí. „Za více než 150 let, kdy amalgám používáme,

se neprokázalo, že by se rtuť za běžného užívání do našeho těla uvolňovala,“říká její prezident Pavel Chrz. O zubních výplních s bisfenolem toho prý víme zatím velmi málo.

Hyperaktivita a nesoustředěnost

Otázkou bezpečnosti bílých pryskyřic se zabýval i americký New England Research Institute. V roce 2012 sledoval 534 dětí ve věku od šesti do deseti let. Polovina měla velké amalgámové plomby, druhá z pryskyřice. Po pěti letech výzkumu zjistili, že děti s bílými plombami měly o šest procent vyšší výskyt poruch chování (hyperaktivita, nesoustředěnost) než děti s amalgámem.

Přidávání bisfenolu do různých výrobků zůstává legální. Podle profesora Jaroslava Petra z České zemědělské univerzity za tím může být i lobbing výrobců. „Americký úřad pro potraviny a léčiva dostal výsledky 165 studií na téma škodlivosti bisfenolu. Vzal v potaz ale jen čtyři, z nichž dvě byly financovány velkými firmami vyrábějícími plasty s bisfenolem A.“

Toxikolog Jiří Patočka upozorňuje, že tuto látku z fenolu a acetonu nelze plošně zakázat, vyrábějí se z ní třeba CD nosiče, bisfenol najdete i v bankovkách nebo na účtenkách. „Je velký úspěch, že se z materiálů uvolňujících bisfenol A nesmějí vyrábět kojenecké lahve,“říká Patočka. Chemický průmysl dnes hledá za látku náhradu. Ta ale bude dražší a nikdo neví, zda opravdu bezpečnější.