Britové rozhodli. Co bude dál
Dnes už je jasné, jak parlamentní volby v Británii dopadly. Napětí, co zemi nyní čeká, však přetrvávalo až do poslední chvíle.
Ještě těsně před včerejším hlasováním se odhadovalo, že konzervativci premiérky Theresy Mayové nejspíš vyhrají. Výsledky průzkumů veřejného mínění však byly velmi rozdílné. Hlavní otázkou bylo, zda se konzervativcům podaří získat nadpoloviční většinu ze 650 křesel. A podle prvních odhadů po uzavření volebních místností se jim to nepodařilo.
Po svém předchůdci Davidu Cameronovi, který před volbami v roce 2015 Britům sliboval vypsání referenda o vystoupení země z EU, Mayová zdědila relativně těsnou většinu dvanácti křesel. Když v dubnu ohlašovala předčasné volby, mohla si být celkem jistá, že toto skóre se jí podaří překonat.
Tři týdny před volbami konzervativci zveřejnili svůj volební program. Kvůli plánovanému zvýšení příspěvků na sociální péči pro důchodce však jejich preference začaly rychle klesat. Mayová sice tento bod posléze částečně vzala zpět, ale preference v kombinaci s teroristickým útokem na koncertě v Manchesteru, který přišel vzápětí, poklesly o 10 až 15 procent. Byl to největší předvolební přešlap Mayové, shodovala se britská média. Kampaň konzervativců ostatně hodnotí jako relativně špatnou.
Labouristé tuto šanci dokázali využít, zejména mezi mladými voliči začali posilovat. Náskok konzervativců snížili na pár procentních bodů. Přesto se až do včerejška nezdálo pravděpodobné, že se jim a jejich předsedovi Jeremymu Corbynovi podaří dosáhnout na premiérské křeslo.
Na výsledek britských voleb přitom čekala celá Evropa. Dopředu bylo jasné, že vítězství konzervativců přesvědčivou většinou bude znamenat, že se bez okolků ještě v červnu přistoupí k rozvodovému jednání mezi EU a Británií. Podle analytiků Mayová potřebovala většinu alespoň 40 křesel, aby mohla vyjednávat s dostatečnou podporou.
Naopak jako prohra Mayové se předem v Británii a Evropě vnímal fakt, že by v parlamentu oslabila nebo si oproti Cameronovu výsledku před dvěma lety pohoršila. Bez ohledu na to, že by si udržela premiérské křeslo.
V posledních dnech se nicméně objevily úvahy, že ani takový výsledek by pro Mayovou nemusel znamenat příliš velký problém. Slabá pozice v parlamentu a závislost na podpoře menších stran by jí ve vyjednávání o brexitu paradoxně mohly i pomoci. Pokud totiž bude mít na domácí scéně méně prostoru k prosazování vlastních plánů, bude moci snáze odmítnout návrhy Bruselu jako neprůchodné a donutit evropské vyjednavače k dohodám, které budou pro Británii výhodnější. Ani pro EU by nebylo vhodné zakončit rozvod s Brity bez dohody.
Závislost Mayové na tvrdých zastáncích odchodu i tvrdých zastáncích setrvání v EU by nicméně mohla vnést do celého procesu vystupování
z EU chaos. V takovém případě by podmínky mohly být pro Brity mnohem více kompromisní než takzvaný tvrdý brexit, který Mayová od nástupu do čela vlády prosazuje.
Uvažovalo se i o dalším, i když pro Británii netypickém scénáři, a to o vzniku vládní koalice nebo menšinové vlády konzervativců, kteří by v případě neexistence parlamentní většiny byli jako vítěz posledních voleb
podle tradice pověřeni prvním pokusem o sestavení vlády.
„Teoreticky by připadala v úvahu i koalice labouristů a SNP, ale ta je velmi nepravděpodobná,“uvedl včera analytik David Kocourek. Za pravděpodobnější by považoval spíše menšinovou vládu konzervativců. „Ta by buď získala důvěru od některého z menších partnerů, nebo by dostávala ad hoc podporu pro klíčové legislativní návrhy.“