Přechod z Úsvitu k Realistům, nebo k Babišovi? Běžné
Turistická sezona je tady. Poslanec Martin Lank oznámil přechod z Úsvitu k Realistům. Jeho někdejší spolustraníci Marek Černoch a Jana Hnyková prozatím neoznámili přechod nikam, jen to, že už rozhodně nechtějí mít nic společného s Úsvitem. Tedy skoro nic, šéfem poslaneckého klubu Úsvitu Černoch zůstat chce. Po pár týdnech se opět připomněla i poslankyně Kristýna Zelienková, která na jaře přestoupila z ANO do TOP 09. Její kolegové ve Sněmovně ji nepochopitelně chvíli před volbami vyškrtli z parlamentní delegace při Radě Evropy. Zelienková, která svými schwarzenbergovskými názory mezi poslanci ANO od začátku vyčnívala, mluví o pomstě svých exspolustraníků. Ale aspoň je vidět. Což se o takovém Karlu Turečkovi, který už loni přestoupil naopak z TOP 09 k ANO, říct rozhodně nedá.
Ač se to nezdá, změn politických barev se uskutečnilo i v tomto donedávna superklidném volebním období, kdy se letité souboje opozice s koalicí změnily v podstatě jen ve slovní výměny Andreje Babiše a jeho pobočníků s Miroslavem Kalouskem, už dost.
Na třaskavosti jim však ubírá pohodlná většina, se kterou koalice vládne. Doby, kdy jeden Jozef Wagner či dvojice Miloš Melčák a Michal Pohanka přepisovali politickou mapu, jsou pryč. Teď přestupy mezi úhlavními rivaly ANO a TOP 09 budí asi takové vzrušení jako průměrný projev šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky, který toho času svádí líté souboje s Andrejem Babišem, Milošem Zemanem i všemi rebely v ČSSD, ale voliče ve výsledku stejně víc zajímá video, ve kterém si šéf ANO před vyhazovem z vlády vyčistí zuby a ukrojí chleba.
Přesto jsou přestupy pikantní. Zvláštní kapitolou jsou hlavně odchody z Úsvitu. Trampoty jeho původních 14 poslanců překonávají vše, na co jsme byli zvyklí, včetně hašteřivých Zelených a Věcí veřejných.
Nejdřív hnutí za nový projekt vyměnil samotný lídr Tomio Okamura s Radimem Fialou, když se ukázalo, že jeho vlastní Úsvit je rozkradený a brání se přijetí nových členů. Pak se přidal Milan Šarapatka, který měl už předtím s vedením Úsvitu spory, mimo jiné mu vadily Okamurovy výzvy k venčení prasat u mešit. Následoval Karel Pražák, který Úsvit kritizoval, že dělá nesrozumitelnou politiku, a sám se nemohl rozhodnout, zda se přiklonit na stranu Okamury, nebo jeho oponentů. Potom Jaroslav Holík, jemuž vadilo spojení Úsvitu s hnutím Národní zájmy, o němž patrně nikdy nikdo neslyšel. Další byl Petr Adam, kterému zase vadilo spojení Úsvitu s Martinem Konvičkou. O tom už asi někdo slyšel, ale to spojení stejně brzy padlo. Z Úsvitu odešel ještě Karel Fiedler, který se rozhodl pro přestup do jiného ambiciózního hnutí, Řád národa, jež záhy poté ukončilo činnost a jehož největším zářezem tak patrně zůstane pokus jeho kandidáta do Senátu J. M. Siebera motivovat voliče soutěží o automatickou pračku.
Teď se tedy k odpadlíkům přidali i Lank, Hnyková a Černoch. Politickou prozíravost ukázal hlavně Lank, který se ambiciózním Realistům hned vyplatil. Díky tomu, že má poslanecký mandát, může ve Sněmovně například neomezeně pořádat tiskové konference, které natáčí televize. A toho hned využil se svými novými parťáky Petrem Robejškem a Michalem Morozem, aby se i s dalšími realisty před kamerami pochlubili, že místo košile budou mít teď pod sakem zakasané tričko.
Marek Černoch ještě svoji politickou budoucnost vyjasněnou nemá, ale spekuluje se o jeho přestupu do ANO. Co by tam měl dělat, to asi podobně jako v době přestupu Karla Turečka zatím v ANO nevědí. Ale hlavní je, co nebude dělat. Nepůjde jako Zelienková proti Babišovi. A to se počítá.