Nemocnice nechtějí šetřit
Evropská komise vydala před několika dny doporučení pro členské státy EU. Stejně jako v minulých letech v nich upozorňuje, že rostoucí výdaje na zdravotní péči a absence potřebných reforem zvyšují v budoucnu riziko, že státy nebudou mít na financování veřejného zdravotnictví peníze. Komise konkrétně poukazuje na neefektivní hospodaření nemocnic a zdůrazňuje i nákupy léků a zdravotnických prostředků. Ty jsou kritizované už dlouho.
Zadávání veřejných zakázek totiž zůstává v Česku neefektivní a netransparentní. V EU jsme na předním místě ve využívání tzv. jednacích řízení bez uveřejnění nebo počtu zakázek s jedinou nabídkou. V roce 2015 tvořily 55 procent všech veřejných zakázek. Jinými slovy to znamená, že ve více než polovině z nich ve zdravotnictví žádná soutěž neproběhla. To je alarmující číslo.
Evropská komise doporučuje, že cestou k hospodárnějšímu systému můžou být centrální nebo společné nákupy více nemocnic, které jsou běžné ve vyspělých zemích jako Německo, Francie a Nizozemsko. V těchto zemích totiž pochopili, že když se nemocnice spojí a nakupují léky i vybavení společně, ušetří díky množstevním slevám nemalé peníze. Navíc to vede i k větší transparentnosti, když nemocnicím odpadá část náročné a nákladné administrativy spojené se zadáváním veřejných zakázek. Můžou také sdílet know-how v oblasti požadavků na kvalitu nakupovaných zdravotnických prostředků, takže pak za své peníze získají nejvyšší hodnotu.
V Česku se bohužel podobné snahy stále setkávají s odporem, jak ve své zprávě připomíná i Evropské komise. Nelze s ní než souhlasit. Vedení našich nemocnic si nechce do nakupování od nikoho nechat mluvit a myšlenku centrálních a společných nákupů pořád odmítá. Proč asi? Možná mají z větší transparentnosti strach, protože by rozbila systém „spřátelených“dodavatelů, na němž vydělávají všichni kromě pacientů. Nemocnice tak k lepšímu hospodaření nic nemotivuje, naopak. To navíc souvisí i s nevyhovujícím systémem úhrad zdravotní péče, který spíš než k transparentnosti podněcuje k dotování ztrátových nemocničních provozů. Přitom peníze ušetřené za nákupy léků a zdravotnických prostředků bychom mohli využít ke zvýšení platů lékařů, sester i dalšího personálu. O to však u nás evidentně není zájem.