Co máme v českých městech a jak to dělají jinde
Ucelené koncepce chytrých měst se teprve budují, někde už ale najdete jednotlivé prvky.
PÍSEK
Jihočeský Písek je se zaváděním prvků Smart City asi nejdále z českých měst střední velikosti. Jako vůbec první přišel v roce 2015 s ucelenou koncepcí proměny. Aktuálně tu spustili výstavbu chytrého parkování. „Jde o systém propojující chytrá parkoviště se světelnými navigačními panely. Vedle navigace bude systém sledovat i obsazenost a poskytovat tyto informace řidičům. Těm bude k dispozici také webová a mobilní aplikace. Majitelé elektromobilů pak budou informováni rovněž o obsazenosti nabíjecích stanic na území města,“nastiňuje systém Miloš Prokýšek, garant oblasti informační technologie organizační složky Smart Písek.
Zatím největším projektem, který v třicetitisícovém městě chystají, je „chytré“řízení vodohospodářské infrastruktury. Jeho podstatou je monitorovací systém rychlosti proudění a tlaku vody, který odhalí každou prasklinku v potrubí a každý únik. Systém by měl snížit ztráty vody o tři procenta ročně, což je 30 milionů litrů.
VRCHLABÍ
Pokud bychom se bavili o regionu, nikoli o městě, tak je takovou českou „laboratoří“Smart Region Vrchlabí. Do distribuční soustavy byly instalovány nejmodernější technologie sloužící k monitorování a ovládání silových prvků, byl připojen lokální zdroj elektřiny (tzv. kogenerační jednotka umožňující kombinovanou výrobu elektřiny a tepla) a testuje se vliv nabíjecích stanic pro elektromobily na stabilitu distribuční sítě. Mimo jiné se zde zkoušel také tzv. ostrovní provoz (tj. samostatné fungování lokální sítě). To znamená, že v případě poruchy v centrální síti je využita lokální výrobna elektřiny – kogenerační jednotka s výkonem 1,6 MW. Projekt automatizace elektrické sítě s nasazením chytrých prvků se dotkl téměř pěti tisíc odběrných míst, testování ostrovního provozu proběhlo v cca dvou tisících odběrných míst.
KODAŇ
Podle European Green City Indexu je mezi evropskými metropolemi nejzelenější dánská Kodaň. Kodaň má jedny z nejnižších emisí uhlíku, kolem dvou tun na osobu za rok, a do roku 2025 chce dosáhnout uhlíkové neutrality. Většina veřejných budov je osazena fotovoltaickými panely, které umožňují lokální ukládání energie a jsou integrovány do systému chytré rozvodné sítě, jež dokáže okamžitě regulovat výrobu a spotřebu elektřiny v místním i globálním měřítku.
Kromě městské hromadné dopravy, jejíž síť je tvořena tak, aby žádný obyvatel města neměl k zastávce MHD vzdušnou čarou více než 350 metrů, je oblíbeným dopravním prostředkem kolo. Na kole se uskuteční zhruba 40 procent veškeré osobní dopravy ve městě a spolu s chůzí a MHD tvoří dohromady 68 procent cest ve městě.
AMSTERDAM
Amsterdam je asi jediné město na světě, kde je větším problémem počet kol a chodců než počet aut, 67 procent všech cest zde probíhá na kole nebo chůzí. Podle Marka Ščerby z Centra dopravního výzkumu přistupuje Amsterdam k problematice chytrých řešení velice pragmaticky. „Dokáže příkladně spojovat jednotlivé subsystémy dopravy do celku. Pokud přijedete do Amsterdamu a zaparkujete na parkovišti typu P+R, dostanete kartu, kterou můžete použít na veřejnou dopravu. V případě, že pro cestu využijete linky do a z centra města, tak máte parkoviště za symbolický poplatek,“popisuje.
Mezi nejzajímavější zdejší projekty patří také integrace chytré sítě na lokální úrovni, kdy domy se střechami na východ poskytují dopoledne přebytek energie domům se střechami na západ a odpoledne naopak. Pouliční osvětlení v odlehlých oblastech má sníženou intenzitu nebo je úplně vypnuté a díky GPS lokalizaci se sepne nebo zvýší intenzitu, když prochází či projíždí člověk. – brl