Nikdo nemůže vypouštět rakety častěji než kiwi
Vesmír byl odjakživa doménou vlád, rakety vypouštěly hlavně státem řízené organizace. Cestování na oběžnou dráhu však stejně jako jiné oblasti zažívá velké proměny. Satelity nyní do vesmíru stále častěji posílají komerční společnosti.
„Vesmír je třeba demokratizovat, chceme ho zpřístupnit pro všechny. Prostě udělat revoluci. Z vesmíru se dá dělat spousta věcí, ale je nesmírně drahé dostat se tam nahoru,“říká Novozélanďan Peter Beck.
Ten v roce 2006 založil společnost Rocket Lab, aby se o něco podobného pokusil. A už o tři roky později poslal do vesmíru první raketu. Rychle získal kontrakty od americké vlády i od soukromých firem, jako třeba Lockheed Martin.
„Díky tomu, že jsme si postupně vybudovali důvěru, jsme mohli lépe oslovit další investory a získat peníze na nový program Electron, který by nám umožnil lety do
Vláda se zaklíná pojmem technologická neutralita, aby nebyl zvýhodněn současný provozovatel Kapsch. V sousedním Rakousku se například před vypršením smlouvy na provoz jejich mýtných bran rozhodli, že je budou využívat bez ohledu na neutralitu. Velkou část mýta si obstarává sama státní rakouská firma Asfinag.
Zadávací dokumentace je napsaná tak, že už státu neumožňuje změnit názor a větší rozsah zpoplatnění zrušit. Ťok považuje soutěž za vesmíru opravdu komercionalizovat,“říká Beck u stolku v monackém hotelu Fairmont, kam přijel jako národní vítěz reprezentovat svou zemi na světovém finále soutěže EY Podnikatel roku.
Vysvětluje, že jeho firma, jejíž hodnota se odhaduje na 1,42 miliardy dolarů, je technologická jen z jedné půlky. „Ta druhá je o legislativě, technologiích, infrastruktuře,“tvrdí. Beck byl u toho, když se vyjednávaly mezinárodní smlouvy mezi USA a Novým Zélandem. A pomáhal rozjet novozélandský vesmírný program.
Loni oficiálně otevřel první kosmodrom v zemi na poloostrově Mahia Peninsula na východním pobřeží severního novozélandského ostrova. „Rakety tam vypouštíme ne z toho důvodu, že já sám jsem kiwi, ale protože tam máme velkou geografickou výhodu. Pro rakety je tam největší úhel startu a můžeme je vypouštět často,“říká. Rakety mohou startovat po 72 hodinách, takovou frekvenci jinde nelze dosáhnout.
Před měsícem odtud odstartovala první testovací raketa Electron, další dvě mají následovat. Pokud testy kvalitní i proto, že proti ní vystupuje jak Kapsch, tak Skytoll, nejhlasitější kritik stávající smlouvy.
„Místo aby ministerstvo stanovilo využití stávajícího systému jako podmínku, dalo ji uchazečům jen jako možnost,“řekl generální ředitel Kapsche Karel Feix. Systém má podle něj hodnotu osmi miliard. „Ministerstvo raději ohnulo podmínky tendru v neprospěch daňových poplatníků, jen aby uspokojilo něčí komerční zájmy,“prohlásil Feix. Kapsch se do soutěže bude hlásit i se satelitní technologií.
Zakázku má na ministerstvu dopravy na starosti náměstek Jakub Kopřiva, materiál ani nešel do vlády. Ministerstvo použije nepříliš používané jednací řízení s uveřejněním, kdy vybere pět nejlepších uchazečů a s nimi bude dále jednat.
„Výhodou je, že s nimi dál můžeme diskutovat o jejich nabídce a způsobu provedení,“vysvětlil Kopřiva. Ministerstvo očekává přihlášení až 11 soutěžících.
Náklady na výběr mýta v budoucnu rovněž výrazně ovlivní mýtné sazby. Podle Kopřivy je reálné, že by mýto mohlo zdražit až o 40 procent, protože se dlouho nezvyšovalo. Nově stát také může do sazeb zahrnout poplatek za hluk a emise.
Při případném rozšiřování dálniční sítě budou platit jednotkové ceny, které vítěz nabídne v soutěži. Materiál nijak nepočítá se zavedením mýta pro osobní auta. 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 Tržby (v Íld. Kč) 0
Novozélanďan Peter Beck chce nabídnout cenově dostupné lety na oběžnou dráhu. Jeho rakety vynesou i satelity velikosti mobilu
dopadnou dobře, chce Beck nabídnout firmám, aby rakety na oběžnou dráhu vynášely jejich satelity. O tom, že by do vesmíru posílal i lidské posádky, jako plánuje třeba zakladatel Tesly Elon Musk, však Beck neuvažuje.
Jeho rakety jsou prý ve srovnání s konkurencí velmi jednoduché. Motory tiskne na 3D tiskárně, což umožňuje zkrátit výrobní dobu ze tří měsíců na 24 hodin.
I satelity už dnes vypadají jinak než v minulosti. „Satelity, které byly dříve velké jako školní autobus, dnes následují podobný vývoj jako mobilní telefony. Zmenšují se a umějí toho víc. Místo jednoho obřího satelitu velikosti automobilu jich může obíhat mnohem víc menších,“vysvětluje Beck.
Beck říká, že vyslat raketu do vesmíru byl jeho sen odmalička. „Už jako dítě jsem stál venku, koukal na hvězdy a cítil, že to všechno bude součástí mého života, kariéry. Koukáte na hvězdy a přemýšlíte o svém místě ve vesmíru. Všechno ostatní kolem vás najednou není důležité,“vzpomíná.
Jeho příběh se v mnohém podobá jiným vizionářům. Začínal v garáži s jedním zaměstnancem, neusiloval o získání formálního univerzitního vzdělání. „Když jdete na univerzitu, spíše se učíte, jak se učit. Ale technologie potřebují, abyste dělali něco skutečného,“vysvětluje. Už na střední škole rozebral na kousky starý automobil značky Mini a přidal mu turbo, aby jezdil rychleji.
Vlastní společnost si založil, protože tušil, že jako zaměstnanec velké korporace by nedokázal prosadit své plány. „Nejhorší rada, kterou jsem kdy dostal? Sežeň si skutečnou práci,“směje se Beck.
„Pokud uspějeme, za dvacet let bude svět úplně jiné místo. Když se dnes díváte do vesmíru, podobá se to Americe 19. století: byla tam jedna obrovská parní lokomotiva, která jezdila sem a tam a pro většinu lidí byla nedostupná. Ale z vesmíru se dá dělat spousta věcí, které ještě ani nebyly vymyšleny,“říká Beck.