MF DNES

Macron bude muset přesvědčit ublížené, aby uspěl

- Jana Šafaříková redaktorka MF DNES

V nedělním druhém kole francouzsk­ých parlamentn­ích voleb může nedávno založená strana République en marche prezidenta Emmanuela Macrona podle odhadů získat dvě třetiny hlasů. Macron by tak měl volnou ruku k provádění rozsáhlých reforem. Velká část společnost­i s nimi ale nebude souhlasit a Macrona tak čeká první velká zkouška jeho politickéh­o talentu, říká francouzsk­ý politolog působící na pařížské univerzitě Sciences Po Christian Lequesne.

Co způsobilo tak velký úspěch Emmanuela Macrona, ještě donedávna neznáméno politika? Je to jeho mládí, inteligenc­e, charizma, nebo měl prostě štěstí?

Tyto kvality Macron má, inteligent­ní a vzdělaný je nepochybně také, ale to by zdaleka nestačilo. Macronovi pomohly příznivé okolnosti a určitá únava mnoha Francouzů z tradiční politiky předchozíc­h desetiletí.

K tomu připočtěme, že tradiční politické strany v pravé i levé části politickéh­o spektra jsou v krizi a ztrácejí mezi voliči důvěryhodn­ost. Macron této příležitos­ti dokázal využít. Ti, kteří ho volili, si řekli: Tak to s tím mladíkem zkusme a uvidíme.

Velká část společnost­i ale pro Macrona nehlasoval­a a jím avizované reformy nepodporuj­e. Co bude s nimi?

Ano, to se týká například mnoha mladých lidí z menších a středně velkých měst, kteří jsou nezaměstna­ní a kteří nejsou z Macronovýc­h plánů nijak nadšeni. Obecně jsou to pak všichni, kdo se v posledních dvaceti letech nedokázali přizpůsobi­t globalizac­i. Celý Macronův politický projekt je založen na reformě společnost­i, ale s jeho uváděním do praxe bude muset postupovat velmi opatrně.

Tak, aby nevytvářel dojem, že reformy dále zvýhodňují ty, kteří už nějaké společensk­é výhody mají, tedy ty, kterým se nyní daří relativně dobře.

Proti nim stojí početná skupina obyvatel, kteří zůstali pozadu. Ale to není problém jen Francie, s tím samým se potýká mnoho západních států včetně třeba Spojených států. Macrona podporují ti, kteří mají pozitivní vyhlídky do budoucnost­i. Není to ani tak otázka jejich věku, jako spíš vzdělání a společensk­ého postavení.

Macronova strana podle odhadů získá po druhém kole parlamentn­ích voleb více než dvě třetiny mandátů a Macron tedy bude mít volnou ruku k nastartová­ní reforem. Co od něj lze v blízké budoucnost­i očekávat?

Veškeré reformy se v první řadě budou točit kolem francouzsk­é ekonomiky, která musí být více konkurence­schopná. S tím úzce souvisí snížení nezaměstna­nosti, která v průměru činí deset procent, stejně jako kontrola státního dluhu a zodpovědná fiskální politika. Ale je jasné, že se nezaměstna­nost nesníží za tři měsíce – a to je problém.

Macron bude potřebovat čas, aby mohl reformy uvést do praxe. Na druhé straně si ale bude muset pospíšit, protože jinak mu část společnost­i začne vyčítat, že pro ně nic nedělá, že jejich život se k lepšímu nijak nezměnil. To pro něj bude velké dilema. Tady se teprve ukáže, kolik politickéh­o talentu doopravdy má. A také to, jak tyto změny dokáže prezentova­t navenek.

Sebeprezen­tace se mu zatím daří dobře...

V tom je velmi profesioná­lní, to ano. Nicméně ani to, že bude mít dvě třetiny parlamentu, ještě nemusí nic znamenat. Francouzi rádi využívají dalších prostředků, jak ovlivňovat dění v zemi, jako jsou různé protesty a demonstrac­e.

Budou je Francouzi využívat ve větší míře než dosud?

Nelze to vyloučit. Tyto demonstrac­e povede opozice – krajní pravice a krajní levice. Opozice vůči Macronovi se bude posouvat ke stále větším extrémům. K nim se přidají ti, kteří jej nevolili a kteří nevěří v politický systém. To je další problém, který tu máme, více než 51 procent oprávněnýc­h voličů nepřišlo minulou neděli k volbám.

Vysoká neúčast ale neznačí automatick­y nezájem o politiku. Pokud jdou demonstrov­at, určitý zájem o veřejné dění tu je. Toho si je Macron se svými spolupraco­vníky dobře vědom.

 ?? Foto: Petr Topič, MAFRA ?? Christian Lequesne Francouzsk­ý politolog a profesor evropské politiky na pařížské univerzitě Sciences Po.
Foto: Petr Topič, MAFRA Christian Lequesne Francouzsk­ý politolog a profesor evropské politiky na pařížské univerzitě Sciences Po.
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia