Decentrální zdroje: zajistěte si vlastní přísun tepla i elektřiny D
Úspory a hrozba blackoutu – dvě věci, které stále více lidí vedou k tomu, že se přestávají spoléhat na dodávky plynu a elektřiny a instalují si vlastní malé zdroje, kterým se říká decentrální. Platí to nejen pro majitele rodinných domů, ale i pro podniky
Decentrálním zdrojem jsou všechna zařízení, která „vyrábějí“teplo nebo elektrickou energii bez závislosti na veřejných sítích.
ecentrálním zdrojem jsou všechna zařízení, která u vás doma, ve firmě nebo třeba ve škole „vyrábějí“teplo nebo elektrickou energii bez závislosti na veřejných sítích. „Mezi decentrální zdroje energie určitě patří vedle solárních zařízení třeba také kotel na pelety nebo kombinované zdroje v podobě kogeneračních jednotek vyrábějící jak elektrickou energii, tak teplo,“říká Jan Včelák z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT.
„Decentrální“energie často pocházejí z obnovitelných zdrojů, nahrává tomu fakt, že ceny zelených technologií se rychle snižují, častým decentrálním zdrojem jsou ale také kogenerační jednotky nebo malé plynové kotelny. „U nás je typickým obnovitelným zdrojem sluneční energie. Pak je to energie prostředí získávaná nejčastěji tepelným čerpadlem ze vzduchu, země nebo vody. Třetím je biomasa spalovaná v kotlích a krbech v podobě dřeva, peletek nebo štěpky, případně bioplyn,“vysvětluje Karel Kabele ze Stavební fakulty ČVUT v Praze. Nicméně i když využívání obnovitelných zdrojů v České republice roste, stále představuje pouze asi 15 procent energie.
Energie ze slunce
Poté, co vyrostly fotovoltaické elektrárny (FVE) na polích skoro u každé vesnice, vtrhly solární panely i na střechy domů. Panely jsou ovšem dvojí – fototermické na ohřev vody a případně také k vytápění a fotovoltaické, které ze slunečního záření vyrábějí elektřinu. S fototermickými kolektory se na střechách domů setkáte častěji a jejich využití není ze stavebního a technologického hlediska nijak složité. V chladných ročních obdobích pokryjí zhruba 30 procent energie potřebné pro ohřev. V létě jsou pak zcela soběstačné, čímž přinášejí domácnostem značnou finanční úlevu.
S těmi fotovoltaickými už je to trochu komplikovanější – mění sluneční záření v elektrickou energii. Fotovoltaický modul složený z více (obvykle šedesáti) navzájem propojených solárních článků vyrábí stejnosměrný proud, ale ten je potřeba přeměnit na střídavý. To proto, že zařízení, která máte doma – třeba žehlička nebo fén – jsou konstruována na provoz na střídavý proud. Totéž platí, když chcete přebytek energie odevzdávat do veřejné elektrorozvodné distribuční sítě. Právě k tomuto účelu slouží zařízení zvané měnič neboli střídač napětí, umístěný mezi fotovoltaickým zařízením a sítí.
Kam „schovat“svoji energii?
Pokud si však chcete svou energii schovat, budete potřebovat ještě baterii. Podíl těchto hybridních instalací se stále zvyšuje a třeba v sousedním Německu se ke střešním FVE rovnou přidávají baterie až v 90 procentech případů. Jedničkou na trhu ve výrobě bateriových systémů je německá firma Sonnen, v níž má podíl i skupina ČEZ.
„Baterie Sonnen mají jednu obrovskou
výhodu, na rozdíl od ostatních je totiž možné je vybít až téměř na nulu,“říká Lucie Bedrníčková z ČEZ ESCO, která baterie zákazníkům instaluje, a přidává další přednost: „Zároveň umožňují řídit prostřednictvím mobilní aplikace spotřebu v domě, a to i na dálku, například z dovolené.“
Hybridní systémy se postupně začínají užívat i u nás. „Domy, většinou rodinného typu, s akumulací energie v podobě baterií existují. Netroufám si říct, kolik jich je celkem, ale odhaduji to na několik desítek. V případě takové instalace se ale nemusí nutně jednat jen o doplňkový zdroj. Ba právě naopak, větší systémy dokážou pokrýt až 80 procent elektrické spotřeby a pouze 20 procent je pak dodáváno z distribuční soustavy. Ta se pak stává doplňkovým zdrojem a hlavním zdrojem energie je právě FVE s baterií. Tajemstvím úspěchu je ale i v inteligentním řízení energetiky objektu a jednotlivých spotřebičů a technologií,“vysvětluje Petr Wolf z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT. Baterie si objednávají i firemní zákazníci, kterým decentrální zdroje jako fotovoltaické elektrárny mohou ušetřit desítky tisíc korun měsíčně. A to kvůli platbám za rezervovaný příkon, tedy okamžité množství energie, které si podnikatel od distributora v síti rezervuje. „Majitelé se také vyhnou vysokým pokutám za překročení této kapacity. Podnikatel má vlastní doplňkový zdroj elektřiny, jehož výrobu může využít pro vykrývání špiček. Kromě úspory na elektřině to také znamená posílení bezpečnosti dodávek, čímž je pomocí fotovoltaiky možné vykrýt kolísání napětí v síti,“vysvětluje Bedrníčková.
Překážkou je vysoká cena baterií. „Kvalitnější baterie k FVE typu Li-On lze dnes pořídit v ceně 170 000 až 200 000 korun za 10 kWh. Olověné akumulátory jsou asi třikrát až čtyřikrát levnější, ale mají výrazně nižší životnost a využitelnou kapacitu. Dnešní moderní baterie na bázi lithia určené pro stacionární využití jsou schopny zvládnout dle specifikací výrobce sedm až deset tisíc nabíjecích cyklů,“dodává Jan Včelák.
Stále oblíbenější tepelné čerpadlo
Tepelné čerpadlo, jak název napovídá, slouží k vytápění a k výrobě
teplé vody. Z hlediska toho, co umí, je tedy srovnatelné s fototermickými panely, čerpadlo je však výkonnější a také méně „háklivé“na výkyvy počasí. Pokud je správně zvoleno a nainstalováno, dokáže v našem zeměpisném pásmu vytopit domov i v zimních měsících – s výjimkou čerpadla vzduch–voda, které si bere energii ze vzduchu. Přesto jsou právě tato čerpadla stále populárnější, především kvůli nižším pořizovacím nákladům. „Zatímco v minulosti jednoznačně vedla čerpadla země–voda, dnes se začínají drát do popředí čerpadla vzduch–voda, která jsou levnější,“říká Petr Bureš, generální ředitel společnosti Veskom Group, která se na čerpadla specializuje. Poměr systémů země–voda a vzduch–voda je dnes podle něj 50:50.
Pro srovnání: Čerpadlo země–voda o výkonu 6 kW včetně ohřevu vyjde zhruba na 400 000 Kč bez DPH. V této ceně je započítán i vrt a veškerá montáž. Varianta s plošným kolektorem, který se pokládá pod vrstvu zeminy na zahradu, bude stát cca 330 000 Kč bez DPH a čerpadlo vzduch–voda asi 240 000 Kč bez DPH.