Češka Kia a její motor
Basketbalistky zahajují domácí ME i s posilou
Nejsou to místa, kde dospívání automaticky končí solidním životem. Zároveň však newyorský Bronx, jedna z nejdivočejších čtvrtí tepajícího města u Atlantiku, nikomu nezakazuje snít.
A tak Kia Vaughnová snila. Se slovy: „Chci být nejlepší ze všech.“
Jako teenagerka chodívala denně kolem přeslavné arény Madison Square Garden a pak se dočkala podobných basketbalových jevišť. Zahrála si WNBA, s USK Praha vyhrála Euroligu a hlavně u Vltavy našla novou vlast. Proto dnes na startujícím mistrovství Evropy basketbalistek bude v Hradci Králové jednou z klíčových postav Česka vytáhlá Kia, rodačka z Bronxu.
„Nesmíme hrát tak, abychom neprohrály musíme chtít vyhrát. Nesmíme se bát. Zbytek přijde,“nezapře víru ve vlastní síly, kterou v americkém pojetí basketbalu nasávala do plic společně se vzduchem.
Motor, který žene Kiu
Prvními soupeřkami budou od 18 hodin Ukrajinky, v Hradci Králové start vyhlíží vyprodaná hokejová hala. Čekejte spíš vyrovnané bitvy – a právě do nich se Vaughnová tak hodí. Vším, co umí.
„Přináší hlavně velkou sebedůvěru. Holky si oddychly,“líčil kouč Ivan Beneš, jaký vliv měl na reprezentantky vstup Vaughnové do přípravy. „Pořád se ptaly, jestli Kia přijede, a těšily se na ni i z lidského hlediska. Je fakt oblíbená. S ní šlo nahoru i sebevědomí celého týmu.“
Naturalizace cizinek je tak silný trend, že zůstat stranou by znamenalo výrazně snižovat vlastní šance. Leč u Vaughnové platí, že má Česko skutečně ráda. Praha jí sedla. A do toho v metropoli našla to podstatné, tedy ambiciózní a fungující klub. S USK ohrožuje řádově bohatší kluby, třikrát s ním prošla do Final Four Euroligy.
Stihla také formality. 8. června zasáhla do svého prvního oficiálního duelu za Česko (a za 16 minut nasázela 14 bodů). Tahle Kia rozhodně má dál motor, ten vnitřní: touha vítězit a být nejlepší v ní plane, což touží dokázat i v nových barvách.
„Už se těším, až to vypukne,“vyhlížela šampionát. A mimochodem, koncentrovat se může dokonale, neboť jak se smíchem líčila: „Bydlím na hotelu sama. Je mi třicet a už jsem příliš stará na to, abych měla spolubydlící.“
Jsem holt krásná a vysoká, ne?
Jak se jí vlastně v Česku líbí? Hodně – Vaughnová vůbec nekopíruje Američanky, které na Balkáně či na Východě přijmou občanství a stačí jim pár tréninků v místě, k němuž nemají pražádný vztah.
„Češi jsou vřelí,“potěší našince, který o krajanech spíš pochybuje. „Připadám si tu dost bezpečně a taky vítaná, to je důležité. V New Yorku vás sice zdraví a ptají se, jak se máte, ale přitom vás neznají. Tady je to rodinnější.“A tak pojďme k detailům. České jídlo? „Brambory a šnicl... Nemám moc ráda smažené věci,“líčí, ale generalizace jí jsou cizí: „Některé restaurace vaří fakt dobře – jak tady, tak v Americe. A já třeba nesnáším KFC v Americe, ale v Praze ho miluju. Máte ho lepší!“
Krásy Prahy? „Miluju se jen tak procházet městem, to je nádhera. Můžu se třeba postavit na most a dlouhé minuty jen tak zírat,“rozplývá se. Chybí tak jediné: „Kdybyste měli pláž, nikdy bych neodjela.“
Čeština? „Něčemu rozumím. Znám čísla, učím se s učitelkou asi dvakrát týdně, protože dost cestujeme. Je to opravdu těžký jazyk, ale mám ho ráda. Kdybych ho neměla ráda, nechtěla bych se česky učit.“
A nějaká negativa? Když už, tak raději s humorem: „Myslím, že Evropani na mě dost zírají. První sezonu v Evropě jsem nad tím dlouho hloubala – ale beru to tak, že jsem holt vysoká a krásná Američanka.“
Vzácný příklad Američanky
Česko zažilo v kolektivních sportech pár naturalizací, ale Vaughnová se vymyká nejen vřelým vztahem k zemi ve střední Evropě. Vyčnívá doslova i metaforicky v basketbalu opravdu náleží do špičky. Je zkušená, silná, sebevědomá. A také oblíbená. „Nikdy nestojí stranou, perfektně zapadá. To je vzácný příklad Američanky,“řekla o ní klubová spoluhráčka, Srbka Sonja Petrovičová.
Když USK šokoval Evropu, Vaughnovou vyhlásili nejužitečnější hráčkou Final Four. Teď startuje do ještě těžší mise avšak pro někoho, kdo odmala sní ve velkém, není žádný úkol dopředu nesplnitelný.