Macron si usmiřoval zrádce z Visegrádu
Lepší entrée snad novopečený francouzský prezident Emmanuel Macron nemohl ke včerejší seznamovací schůzce s vůdci středoevropských zemí sdružených v takzvané visegrádské čtyřce zvolit. K jednomu stolu zasedl s premiéry Česka, Polska, Maďarska a Slovenska těsně poté, co celou skupinu obvinil z dvojí zrady Evropské unie. Jaké to setkání bylo?
Český účastník setkání Bohuslav Sobotka byl tradičně diplomatický. „Byla to velmi otevřená debata. Dotkli jsme se všech témat, která jsou teď aktuální v rámci EU,“uvedl s tím, že tato první schůzka nemohla přinést sblížení postojů například v přístupu k migrační krizi.
Právě v otázce migrace zaútočil Macron před schůzkou na středoevropské země (které přímo nejmenoval) nejvíc. V souvislosti s jejich odporem ke kvótám na přerozdělování migrantů v rozhovoru pro média mimo jiné řekl: „Porušují demokratické zásady, obracejí se k Evropě zády, mají cynický přístup k Unii, která by podle nich měla sloužit jako zdroj peněz, ale neměla by znamenat nic, co se týká hodnot.“
Zřejmě nejostřeji na jeho slova zareagoval maďarský premiér Victor Orbán. „Macronova premiéra na summitech nebyla zrovna povzbuzující,“řekl s tím, že francouzský prezident „si asi myslí, že nejlepší cestou k hledání jednoty je nakopnout středoevropské země“.
Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka nicméně včerejší schůzka Macron–V4 přinesla podstatné ohlazení hran. „O jednání jsem byl podrobně informován a pro mě je sympatické, že se na schůzce všichni domluvili na tom, že je lepší se vidět než problémy předtím řešit přes média,“řekl.
Výzva k dalším přímým jednáním je zjevnou reakcí na to, jak Macron zaútočil na středoevropské země těsně před schůzkou. „Takovéto vyjadřování neslouží k budování vzájemné důvěry. To zaznělo jasně a jednoznačně. Počítáme s tím, že prezident Macron si uvědomí nevhodnost některých formulací, které zazněly,“řekl k tomu po schůzce polský státní tajemník pro EU Konrad Szymanski.
Známkou změny Macronova přístupu by mohlo být, že se vyslovil pro intenzivnější přímé kontakty Francie s visegrádskou čtyřkou. Ta si s ním domluvila uspořádání společné vrcholné schůzky počátkem podzimu.
„Z obou stran zněla podle mých informací nejsilněji slova: Poznejme se a respektujme se navzájem. Poučme se z brexitu, který ukázal, jak je posilování dělících čar špatná věc,“řekl k tomu Zaorálek.
Místo migrační krize a toho, jak ji řešit, byl podle premiéra Sobotky
nakonec nejvíce diskutovaný problém trvající obrovské propasti v životní úrovni mezi východem a západem EU, mezi staršími a novějšími členskými zeměmi.
„Diskutovali jsme o velkých rozdílech, které jsou ve mzdách. Cílem evropské politiky by mělo být, abychom využili všech možností, které nám dává evropská spolupráce, společný trh, ke konvergenci,“podotkl český premiér. Francouzskou stranu vyzval, aby se pokusila přesvědčit francouzské firmy k rychlejšímu zvyšování platů v ČR.
Diskuse se podle Sobotky týkala také problémů, které z těchto rozdílů plynou, například jaké mají důsledky pro trh práce v některých unijních zemích. Francie se totiž s poukazem na „boj proti sociálnímu dumpingu“snaží bránit levnější pracovní síle z východu EU.
Na unijní úrovni se spor projevuje například ve vleklé debatě okolo směrnice o vysílání pracovníků a v požadavcích, aby například řidiči z východních zemí Unie pobírali francouzskou minimální mzdu.
Výsledkem včerejší schůzky je i dohoda o setkání expertů ze zemí V4 a Francie, kteří by se měli pokusit najít cestu z nynější patové situace.