Strach ze změny
Kariérní řád byl pro učitele poslední kapka. Báli se nového. Přijdou tak ale o peníze, říká ministr školství.
Přesně před týdnem poslanci zamítli kariérní řád pro učitele. Měl zavést systém motivující učitele ke zvyšování kvality jejich práce, mimo jiné i pravidelnými příplatky k platu. Platit měl už od prvního září a ve státním rozpočtu je na něj vyčleněných 1,8 miliardy korun. Nový ministr školství Stanislav Štech teď přemýšlí, jak tyto peníze dostat k učitelům i bez kariérního řádu. Ministra na čtyři měsíce tak čeká velmi horké léto.
Považujete v tuto chvíli kariérní řád za mrtvý projekt?
Začali jsme pracovat na tom, abychom některé z důležitých prvků, které byly v novele obsaženy, mohli zachránit. Háček je v tom, že to budeme muset udělat nesystémovými prostředky.
Které z nich to jsou?
První věc je urychlené zavedení příplatku pro výchovné poradce, ideálně od 1. října. Podmínkou je, že se nám podaří včas změnit vyhlášku o vzdělávání pedagogických pracovníků, kde jejich pozice není v tuto chvíli uvedena. Pokud jde o zavedení role uvádějících učitelů (zkušení učitelé, kteří podle kariérního řádu měli pomáhat učitelům s méně než dvěma lety praxe – pozn. red.), do toho rozhodně půjdeme.
O kolik peněz by si měli přilepšit?
Chci během léta mít připravený rozvojový program, díky kterému bychom jim od 1. ledna mohli přidat. Máme to spočítané na dva tisíce měsíčně.
V čem bude to řešení oproti přijetí novely nesystémové, jak říkáte?
Například budeme muset nejprve přesně spočítat, kolika učitelů se to bude týkat. A to můžeme až v září. Když máte něco uvedené přímo v zákoně, neřešíte, jestli se to týká 2 830 nebo tří tisíc lidí. Pro rozvojový program potřebujete přesná čísla. Navíc to bude jen na jeden rok.
Vaše první reakce bylo prohlášení, že učitelé o 1,8 miliardy přijdou.
Záleží na rozhodnutí vlády, teoreticky by mohl ministr financí říct, že když není kariérní řád, nemáme je k dispozici. Budu se snažit, aby byly tyto peníze přesměrovány zejména na podporu učitelů. Ale pozor, na podporu profesního růstu. Není možné jen tak říct, není kariérní řád, dejte to na platy, to je jiný úkol.
Více peněz chtějí i vysoké školy. Těm se nelíbí, že v rozpočtu není 4,5 miliardy, které jim na jaře vláda slíbila. Jak probíhá vyjednávání?
Zatím nijak, s ministrem financí jsme domluvení, že se setkáme příští týden. Ministr Pilný říká, že má dvě priority, a to jsou dopravní infrastruktura a vzdělávání. A vysoké školy z toho nevyčleňuje, není to vzdělávání bez vysokých škol. Myslím, že mám dost argumentů pro to, proč vysoké školy potřebují výraznější finanční impuls.
Ministr financí ale také před časem řekl, že si budete muset ujasnit priority. Vnímám to tak, že mu půjde o kompromis. Budete kvůli vysokým školám ubírat někde jinde?
Zatím to nevnímám, že to bude buď, anebo. Ať už jde o rozpočet vysokých škol, nebo o zvyšování platů státních zaměstnanců, a zejména učitelů. To přece není jen prioritou ministra školství, je to priorita, potvrzená Sněmovnou i vládou, není to nic, co by ho mělo překvapit. Nevnímám to tak, že někde něco ubereme a přesuneme to jinam, třeba vysokým školám.
Právě to se ale stalo.
Držím se toho, že pokud bude schválen nárůst platů státních zaměstnanců, měli by učitelé dostat o třetinu víc. Pokud to bude deset procent, měli by učitelé dostat patnáct.
Právě zvyšování platů učitelů považovala vaše předchůdkyně za úspěch, jako cíl stanovila 130 procent průměrného platu, dnes je na průměru. Jenže stejně rostly i platy jiných zaměstnanců ve veřejné i soukromé sféře.
Nárůst platů učitelů v minulém období se nedá brát jako neúspěch. Za této vlády se platy ve školství zvýšily v průměru o 13,7 procenta, u učitelů to bylo o 14,5 procenta. Kriticky důležité ovšem je, že by se měly zvyšovat rychlejším tempem než platy v jiných profesích. Jinak nárůstu na 130 procent nedosáhneme. Není možné označit za úspěch, když se učitelům přidá 12 procent a ostatním 11.
Přemýšlíte i o kompromisu?
O tom teď nechci diskutovat. Chci ministru financí ukázat, že to nejsou projedené peníze nebo peníze nasypané do zbytečných staveb a něco podobného, že jde o nezbytné vyrovnání dluhu z minulosti. Od roku 2008 poklesl počet studentů o 8 procent, příspěvky ze státního rozpočtu poklesly o 17 procent. Peníze na vědu a výzkum nechávám stranou, na ty šlo hodně prostředků z evropských fondů, mluvím o tom, co máme za povinnost my, tedy financování provozu a vzdělávání.
Je podle vás reálné, že když se nedohodnete, budou vysoké školy opravdu stávkovat?
To předvídat nemohu, jasné to bude v září, až uvidí výsledky jednání.
Uvažujete i bez něj o vyšším příplatku pro třídní učitele? To byla jedna z připomínek, kvůli které Senát kariérní řád vrátil do Poslanecké sněmovny, chtěli přidat víc.
Třídní učitele jsme zatím neřešili.
Pod petici proti kariérnímu řádu se od května podepsalo přes dvacet tisíc učitelů. Přitom se o něm diskutuje déle než dvacet let. Přestřelka byla i o inkluzi, i ta se připravovala léta. Jak to, že se odborná veřejnost ve školství tak často nedokáže shodnout?
Škola a učitelé jsou a mají být ve společnosti konzervativní kotva. Učitelé jsou garanti konzervativního pohledu na svět. A vyčítat jim, že jdou neradi hlavou proti zdi, znamená nutit je, aby byli méně učitelé.
Přesto jste si na svém facebookovém profilu povzdechl, že by ti, kdo se podepsali pod petici a do značné míry ovlivnili hlasování poslanců, si měli nejprve návrh zákona přečíst.
Příčin pro to, co se stalo s kariérním řádem, bylo více. U učitelů to možná byla pověstná poslední kapka. Přišla celá řada změn a další se anoncují. A do toho přišel kariérní řád. Odmítám tvrzení, že je byrokratický, ale přece jen to znamená něco nového. Navíc konec školního roku je nejcitlivější období, finišuje se se zkoušením, připravují se vysvědčení, je třeba jednat s nespokojenými rodiči. Pak přijde někdo s peticí, ve které označí kariérní řád za katastrofu, a jako důvod uvede pár věcí, které jsou podle mého soudu zveličené, nepřesné a posunuté. Kdybych si přečetl jen tu petici, podepíšu to taky.
Když už mluvíme o změnách, které vyvolaly silné reakce, jak to vypadá po prvním školním roce s inkluzí?
Změny jsou dobře akceptovány především rodiči, jejichž děti mají nějakou speciální vzdělávací potřebu a jsou v normální škole. Průběžně sledujeme a snažíme se řešit situaci v přetížených poradenských zařízeních nebo vývoj v přidělovaných podpůrných opatřeních. Důkladnou analýzu budeme mít na podzim, zatím nemám k dispozici přesná čísla z matrik, ta budeme mít od škol až na konci září.
Sporně je vnímána i povinná maturita z matematiky. Už nyní propadá vysoký počet těch, kdo z ní maturují dobrovolně. Vím, že máte připravenou řadu změn včetně dělení hodiny matematiky na menší skupiny. Ale nebylo by lepší nejdřív je vyzkoušet?
To by byla povinná maturita z matematiky nejdřív v roce 2030, podívejte se, jak dlouho se o ní mluví. Je to klacek i na stát, musíme řadu věcí včas zajistit. Ale maturitu z matematiky máme už dobře odzkoušenou.
Jak odzkoušenou? Maturitní data zatím nikdo vážně neanalyzoval.
Je pravda, že bych si představoval hlubší analýzu. Poznatky o tom, v jakých úlohách studenti selhávají, ale Cermat má. Ještě než skončím v úřadě, chci naléhat na to, aby se změnila koncepce práce Cermatu, chci více analytické práce, srozumitelnou zpětnou vazbu.
Pokud poroste plat státním zaměstnancům, měli by učitelé dostat o třetinu víc.