Vrah milenek se dostal k soudu po 18 letech
člověk až od 21 let věku a s řízením auta s majákem a právem přednostní jízdy je to stejné.
Městské policie se přesto na osmnáctileté rekruty těší, trpí totiž nedostatkem lidí. „Díky tomuto kroku by se městská policie mohla stát zajímavým zaměstnavatelem pro čerstvé absolventy středních škol,“uvedla vedoucí kanceláře ředitele pražské městské policie Irena Seifertová.
Protože další podmínkou nástupu je maturita, v praxi se ke strážníkům stejně dostane nejdříve devatenáctiletý zájemce.
Ale i tak někteří pracovníci městských policií pochybují, jestli budou noví kolegové dostatečně připravení. „Mám obavu z toho, že tak mladí lidé neprojdou u psychotestů. Nedávno jsme měli několik výběrových řízení a většina shořela právě Kypr své občany nevydával. Ani předat případ z Prahy na Kypr se nedařilo. „Těch 17 let průtahů padá částečně i na vrub orgánů ČR, ale zavdal je především obžalovaný,“vysvětlila soudkyně Blanka Bedřichová, která kauzu nyní řešila. Mansour na Kypru navíc znovu zabíjel. Dva roky po útěku z Prahy zavraždil další milenku a opět Ukrajinku. Dostal 12 let, odseděl si osm. V roce se 2010 se pokusil unést a zlikvidovat ještě jednu partnerku.
Čtrnáct vražd z éry Mrázka
Mansoura se v Česku povedlo odsoudit jen díky tomu, že Kypr změnil legislativu. Loni ho eskorta převezla do Prahy.
Podobných případů „soudní archeologie“ neřeší tuzemská justice mnoho. Deset let například uběhlo od střelby v baru v Dolních Břežanech západně od Prahy, při níž zemřel ukrajinský občan. Jeho vrah, Gruzínec Avtandil Haas, následně zmizel do rodné země. Ta však jeho stíhání zastavila. Na základě mezinárodního zatykače byl před třemi lety zatčen a vydán do Česka. Vrchní soud v Praze mu loni za vraždu potvrdil jedenáct a půl roku vězení.
Nejde jen o úřední překážky. Kauzy „do hry“většinou vrací speciální tým Tempus z policejního prezidia. Jeho detektivové řeší „pomníčky“, neobjasněné vraždy. Případy zpravidla otevírá analýza starých dokumentů a noví svědci. Tempus mimo jiné prověřuje čtrnáct vražd třeba teď přivedl dva hochy čerstvě po maturitě, ale ani jednoho nevzali. Řekli jim, že jsou nevyzrálí,“dodává Ondráček. Naopak předseda policejních odborů Unie bezpečnostních složek Zdeněk Drexler říká, že devatenáctiletí nováčci u z éry kmotra Františka Mrázka. V této souvislosti se před Krajský soud v Praze dostala kauza smrti Antonína Běly. Toho zabijáci zastřelili v Úvalech východně od Prahy v roce 1996. O 20 let později obvinili
Paradox je, že poslanci ve stejném zákoně, který zavádí dřívější ná stup k městské policii, chtěli pravo moci strážníků okleštit a sebrat jim právo měřit rychlost. Jenomže pak přišel zase „protinávrh“a měřit se bude dál. „Bezpečnostní výbor tam zapracoval na tlak antiradarové lobby paragraf, že městská policie nemůže měřit rychlost jízdy. Já tam pak dal návrh, aby vše zůstalo př starém,“vysvětluje Ondráček.
Výhrou městských policií je ale další změna, která prošla. Každý strážník musel každé tři roky sklá dat „zkoušku odborné způsobilos ti“– tedy jakousi „atestaci“. Když neudělá ani opravný termín, tak končí. Strážníci pak byli vynervova ní, když se zkouška blížila. Nově se zkouška bude dělat jen třikrát a pak už má strážník práci jistou.
S přispěním Markéty Machačové
Soud potrestal Syřana, který vraždil v Praze i na Kypru. Jde o výjimku, důkazy ve starých kauzách se shánějí těžko
dva bývalé příslušníky zásahové jednotky URNA – Pavla Šrytra a Jána Kaca – z podílu na vraždě. Proces pokračuje, Pavla Šrytra soud pustil po 15 měsících z vazby.
Otevření případu a následná žaloba však neznamenají, že padne odsuzující verdikt. Obžaloba má k dispozici zpravidla jen nepřímé důkazy. Ty musí vytvořit uzavřený řetězec nutný k odsouzení. Na to mohou mít soudy různý názor. Krajský soud ve Zlíně poslal na 17 let za mříže Jana Prokopa. Ten v roce 2001 ubodal barmana. Případ uzavřel tým Tempus po 13 letech. První zlínský verdikt zrušil Vrchní soud v Olomouci. Krajský soud však znovu rozhodl o vině.