Francouzi a Němci chtějí ucpat daňové díry
Michal Strnad redaktor MF DNES
Říká se jim různě, třeba dvojitý Irčan nebo holandský sendvič. Cíl mají však jediný – zajistit nadnárodním technologickým firmám (a nejen jim), že na dani z příjmu zaplatí v Evropské unii jen zlomek.
Francouzi a Němci se dohodli, že ucpou díry v daňových zákonech, které podobné triky umožňují. Podle francouzského strážce státní pokladny Bruna Le Maira by měla být nová pravidla „jednodušší“a vést k „reálnějšímu zdanění“.
„Nemůžete vydělávat ve Francii nebo kdekoliv v Evropě, aniž byste platili stejné daně jako vaši konkurenti,“prohlásil Le Maire pro agenturu Bloomberg a dodal, že celoevropské řešení se příliš vleče.
Šéfům společností, jako jsou Alphabet (matka Googlu), Amazon, Apple, Facebook nebo kavárenský řetězec Starbucks, to musí znít jako konec dobrých časů.
Jako první se do hledáčku Evropské komise dostal Apple, který podle Bruselu musí doplatit daně za 13 miliard eur. Společnost i irská vláda se proti rozhodnutí z minulého roku postavily – Apple by nemohl před akcionáři vykázat tak hezký zisk a pro Iry by to znamenalo konec výhodného daňového schématu.
Zelený ostrov proslul 12,5procentní daňovou sazbou, která sama o sobě patří k nejnižším v Evropě. Kromě toho však podle Evropské komise uměli v Dublinu vyjít firmám vstříc ještě víc. Mezi lety 2003 až 2014 se efektivní zdanění Applu nepřehouplo přes jedno procento v roce 2003 a pak klesalo až k 0,005 procenta v roce 2014.
Francouzský tlak na ucpání děr v daňovém systému nicméně pouze připravuje kulisy pro mnohem větší představení – postupné sjednocování daňových sazeb napříč celou eurozónou. Prezident Emmanuel Macron by chtěl firemní daň ve Francii do pěti let snížit z 33 procent na 25 procent. Klíčová je v tomto směru spolupráce s Německem, kde se daně pro firmy pohybují mezi 30 až 33 procenty.
„Nejpozději v roce 2018 bychom měli mít s Německem stejnou sazbu, od ní by se pak mohla odvíjet další harmonizace daní v eurozóně,“prohlásil ministr financí. Podle údajů poradců z KMPG činí průměrná sazba v rámci Unie 21,51 procenta, u zemí platících eurem se pak průměr dostává na 23,33 procenta. Desítka zemí eurozóny by musela svými sazbami pohnout směrem nahoru.
Výše sazby však není to nejdůležitější, v praxi hrají mnohem větší roli různé výjimky. A těmi se daňové kodexy všech zemí hemží. Navíc o ucpávání děr se v Evropě mluví už od krize z roku 2008.