Poláci si chtějí dát do pasů Vilnius a ukrajinský Lvov
Varšavská vláda vůči svým východním sousedům postupuje bez servítků. Nyní chce dát do nových pasů symboly z Ukrajiny a Litvy.
Luboš Palata redaktor MF DNES
Uplynul pouze rok od chvíle, co polský parlament pod taktovkou vládnoucího Práva a spravedlnosti (PiS) odhlasoval rezoluci, v níž obvinil Ukrajince z „genocidy“Poláků na dnes ukrajinské Volyni na konci druhé světové války.
„Nikdy nesmíme dopustit to, aby tento zločin namířený proti Polákům nebo jakékoli jiné skupině byl zapomenut, relativizován nebo popisován jinak než jako genocida,“prohlásil tehdy šéf PiS a faktický vládce Polska Jaroslaw Kaczynski. „Za dobu 25 let od vyhlášení svobodného Polska jsme byli zřejmě až příliš tolerantní,“zdůvodnil přitvrzení vůči Ukrajině místopředseda vlády Mateusz Morawiecki. O tom, že při „volyňské řeži“zavraždili Poláci mnoho tisíc Ukrajinců, nebyla v rezoluci řeč, pouze byli oceněni ti Ukrajinci, kteří bránili Poláky.
Rezoluci, podobně jako polský velkofilm Volyň, kde jsou Ukrajinci vesměs líčeni jako vraždící zrůdy, vzali podle BBC Ukrajinci jako nůž do zad a něco, co v žádném případě nemůže přinést usmíření.
„Ukrajinci nás potřebují, tak proti nám nemohou nic podniknout,“měl se v této souvislosti vyjádřit jeden polský vládní politik. Polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski na počátku minulého měsíce dokonce prohlásil, že pokud Ukrajina nepřistoupí na polský výklad historie, je Varšava připravena zablokovat její integraci do EU.
Polsko především irituje, že se Kyjev nechce distancovat od vůdce hnutí za nezávislost Stepana Bandery, který je hlavně v západní části Ukrajiny oslavován jako národní hrdina. „Náš vzkaz je jasný. S Banderou se do Evropy nedostanete!“řekl Waszczykowski.
Podle stejného historického mustru se nyní objevila další krize ve vztazích mezi Polskem a jeho východními sousedy, Ukrajinou a tentokrát i Litvou. Důvodem je grafický návrh nových polských pasů, do kterých by měly být symbolicky zařazeny známé motivy z litevské metropole Vilniusu a z dnes ukrajinského Lvova.
Obě města, v nichž velkou část obyvatelstva tvořili Poláci, byla do září 1939 součástí Polska, které v roce 1945 Stalin posunul asi o tři sta kilometrů na západ. Poláci museli ztracenou národnostně smíšenou východní část země opustit. V Litvě však silná polská menšina zůstala dodnes. Mezi Varšavou a vládou ve Vilniusu se proto už desítky let řeší spory o její práva. A Litevci ji vnímají velice rozporuplně.
V Polsku dodnes existuje hnutí polských vyhnanců z těchto oblastí, kterým se říká „kresy“, a je velice vlivné. Krom toho Lvov, Vilnius i další města jsou pokládána za kolébku polské kultury a její nedílnou součást.
V projektu nových pasů ke stému výročí obnovení země v roce 1918, který vyhlásil ministr vnitra Mariusz Błaszczak, má být proto symbolikou Lvova a Vilniusu připomenuto, že byly součástí Polska.
Nepřijatelné záměry Varšavy
Litva a Ukrajina už se proti tomu velice rezolutně ohradily a zástupci polských ambasád v obou zemích byli předvoláni na tamní ministerstva zahraničí, kde jim byl předán oficiální protest.
„Takovéto záměry nejsou v souladu s dobrými sousedskými vztahy a pro litevskou stranu jsou nepřijatelné,“uvádí se v reakci vilniuského ministerstva zahraničí, podle níž se Brána rozbřesku z Vilniusu nesmí objevit v novém polském pasu.
Podobně se vyjádřilo i kyjevské ministerstvo zahraničí a ukrajinský velvyslanec ve Varšavě Andrij Deščycja. „Ta situace nás velice znepokojuje,“uvedl k novým pasům. Polské ministerstvo vnitra, které je připravuje, však uklidňuje, že návrhy ještě nejsou definitivní a že se ještě mohou změnit.