Milion aut v Praze a více nehod

Pražané rádi jezdí ve svých vozech sami a doprava se přesouvá z centra na okraj, říká ročenka

V metropoli loni přibylo aut a dohromady po městě najezdila delší vzdálenost. Zatímco mezi roky 2014 a 2015 se počet ujetých kilometrů pražskými osobními auty takřka nezměnil, loni se tento údaj zvýšil o 402 tisíc. Každý den vozy ujely v průměru 20 472 000 kilometrů s 1,3 člověka uvnitř.

Jedním z důvodů může být fakt, že je v Praze stále více aut. Poprvé v historii je totiž v metropoli registrováno více než jeden milion vozů jak osobních, tak nákladních nebo motorek. Z toho jsou asi čtyři pětiny osobních aut. V roce 1990 bylo přihlášeno 428 tisíc aut, během třiceti let se tak jejich počet více než zdvojnásobil.

Praha se vymyká českému i evropskému měřítku. Na každé osobní auto dnes totiž připadá 1,6 Pražana, zatímco v celé republice je průměr dvě osoby na vozidlo. A třeba Berlíňanů vychází na jedno auto hned 2,9.

Dříve jedno auto na domácnost, dnes dvě i tři

Jedním z důvodů je podle Jana Vávry z Technické správy komunikací hl. m. Prahy (TSK), která dopravní situaci na silnicích sleduje, skutečnost, že si lidé díky lepší ekonomické situaci pořizují více automobilů.

S tím souhlasí i profesor Jan Lehovec z ČVUT. „Bývalo zvykem, že na domácnost připadalo jedno auto. Dnes jsou to zpravidla dvě nebo dokonce tři, pokud jde o početnější rodinu,“říká. Počet registrovaných pražských vozů podle něj ale značně zkreslují firmy. „Velké společnosti, které mají sídla v Praze, si zde registrují vozy, ale to ještě nemusí znamenat, že se v Praze skutečně pohybují,“dodává Lehovec.

Větší počet aut a delší trasy, které urazí, s sebou přinášejí i častěji ucpané komunikace. To se týká zejména vnějšího dopravního koridoru, kde se počet aut meziročně zvýšil. Každý den po něm jezdilo 625 tisíc aut, o 31 tisíc více než předcházející rok.

„Je to způsobeno zejména nárůstem obchodních aktivit ve vnějším pásmu města, kam dojíždí stále více lidí za prací,“říká Vávra. Svou roli hraje i pokračující trend, kdy se Pražané stále častěji stěhují za hranice metropole, ale kvůli práci se do ní nakonec stejně vracejí.

Podle Lehovce je ale na takovéto závěry příliš brzo. Dopravní výkony prý ovlivňuje mnoho faktorů a je třeba vyčkat, jak se bude situace vyvíjet v letošním roce.

Nejvytíženějším pražským úsekem a ostatně nejvytíženějším úsekem v celém Česku se loni znovu stal Barrandovský most, po kterém denně projelo v průměru 137 tisíc aut. V těsném závěsu jsou za ním se 126 a 124 tisíci vozy dva úseky Jižní spojky – mezi ulicemi 5. května a Vídeňská a ulicemi Chodovská a V Korytech. Jen o pár tisíc aut méně jezdilo také po Strakonické ulici.

Naopak na centrálním koridoru aut meziročně ubylo. Ten je vymezen zhruba Petřínem na západě, Letnou na severu, Negrelliho viaduktem a Riegrovými sady na východě a Vyšehradem na jihu. Denně do něj vjelo a zase z něj vyjelo 517 tisíc aut, o devět tisíc méně než o rok dříve.

Za pokles může podle TSK rostoucí obliba komplexu Blanka, který odvádí část dopravy z centra. Blanka pomohla i k uvolnění dopravy na dlouhodobě vytížených komunikacích, jako byly ulice Milady Horákové, Veletržní, Argentinská nebo nábřeží Kapitána Jaroše.

Za nehody může nepozornost

Plynulost dopravy ovlivňuje i to, že Pražané často cestují ve svých vozech sami. V průměru totiž každým osobním vozem jede jen 1,3 člověka. V roce 1990 přitom místa ve voze sdíleli raději, tehdy jedním autem v průměru jelo 1,71 osoby.

Ruku v ruce spolu s hustší dopravou se v Praze zvýšil i počet dopravních nehod. Policisté jich prošetřovali 22 876, tedy meziročně o 1 414 více. Počet nehod však stoupal dokonce strměji i v letech, kdy se hustota dopravy takřka neměnila. Těžko se tak mezi silnější dopravou a nehodami hledá přímá spojitost.

Loni při pražských nehodách zemřelo celkem 21 lidí, o čtyři méně než o rok předtím. Z toho dvanáct chodců, čtyři motorkáři, čtyři řidiči a jeden spolujezdec. O patnáct lidí více si ale naopak způsobilo těžké zranění – celkem 194. Jako nejčastější příčiny nehod se do policejních statistik již tradičně zapsaly nedání přednosti a nesprávný způsob jízdy, pod kterým se skrývá nevěnování se řízení z jakéhokoliv důvodu, například kvůli telefonování.