Opakovat se v hudbě? To by byla škoda elektřiny
Kapela Duende, jejíž hudba se pohybuje na pomezí jazzu, flamenka či popu, vydala třetí desku Garden of Me. A dala si docela načas, protože od posledního alba uplynulo už osm let. Na dlouhé pauze se podílel mimo jiné návrat zpěvačky Ketevan do Gruzie a složité hledání vhodné náhrady, jíž se nakonec stala Veronika Diamantová.
„Potřebuju osobnost, která mým písničkám dodá něco, co já neumím,“tvrdí kytarista a skladatel Tomislav Zvardoň. „Taky jsem chtěl, aby třetí deska byla úplně jiná než ty předchozí. A než se posunete a najdete zvuk, to chvíli trvá.“
Čím tedy Diamantová přispěla? „Jednak jsou to texty. Navíc nejsem zpěvák, takže napíšu písničku, Veronika si upraví melodii nebo ji úplně předělá a já najednou můžu říct – takhle dobře bych to neudělal,“dává kytarista nahlédnout do hudební kuchyně. „Je to stejné jako třeba s kytaristou. Taky zní jinak, když mu napíšete sólo, a když si ho sám vymyslí. Mně jako zpěvačce to pak líp sedí do pusy,“připouští Diamantová.
Vzhledem k latinskoamerickým prvkům desky byla zásadní i role peruánského perkusionisty Carla Zegarry Abanda. „Ano, ale hraju trochu jinak, volněji, než kdyby to bylo čisté flamenco. Můžu vymýšlet nové věci a nové rytmy, což mě baví. A funguje to hezky,“říká.
Bubny by tu muziku smetly
Původně měli Duende normální bicí soupravu, ale na poslední desce používají jenom perkuse. „Protože v Česku španělská hudba není tak častá, na zvuk perkusí nejsou lidé zvyklí. Ale v latinskoamerickém světě je to normální a dané i tím, že se používají hlavně akustické nástroje, které by velké bicí smetly,“vysvětluje Zvardoň, proč hudba rytmicky doprovázená pouze perkusemi má své opodstatnění, v případě flamenka například díky tišší rytmice z ostatních nástrojů lépe „lezou“jejich barvy.
„Naše koncerty ze začátku vypadají jako vážná hudba, ale většina lidí to nevydrží a nakonec se hýbe,“líčí Diamantová. Duende hraje převážně v klubech, do kterých se chodí třeba na jazz, žádné pivní publikum. „Ale hráli jsme na festivalech, kdy před námi i po nás byl rachot, a šlo to,“vzpomíná Zvardoň. Jak takový koncert vypadá, se budou moct posluchači přesvědčit například 14. září v pražském Jazz Docku, kde Duende desku Garden of Me pokřtí. „Nejsme nějaká těžce intelektuální hudba, ale zase bych nerad dělal věci, které jsou už hotové. To je škoda elektřiny,“uzavírá Zvardoň.