Vosa svolá na pomoc ostatní a pak zaútočí

Vosím žihadlem se může přenášet i infekce. Entomolog z královéhradeckého muzea Bohuslav Mocek tuto rozšířenou domněnku spíš zpochybňuje.

Nemůže se to tedy stát?

Je to málo pravděpodobné. Pravda je, že vosy jsou dravé a loví i mouchy, aby je donesly masožravým larvám. Od nich se teoreticky mohou infikovat a přenést žihadlem na člověka, ale osobně jsem o takovém případu neslyšel.

Proč vosy dotírají nejvíc právě na konci léta?

Co teď lítá, jsou dělnice, bezpohlavní samice s žihadlem, kterých je nejvíc, budují kolonie. Veškeré úsilí směřuje k tomu, aby se na podzim vylíhli pohlavní jedinci. Vosy zvyšují aktivitu, protože se blíží období, kdy se z některých larev začnou líhnout samice a samci.

Je pravda, že mají vosy ostřejší jed než včely?

Příroda to tak zařídila a má to logiku. Včela se obětuje, na rozdíl od vosy nechává v ráně žihadlo a umírá. Včelí úl je dlouhověký, kdežto u vos je doba generační obměny jednoletá. Zánik vosího hnízda na konci léta znamená zánik celého společenství. Oplodněné samice zakládají po zimě hnízdo nové.

Jsou rozdíly ve vosí agresivitě?

V Česku se setkáváme nejčastěji s dvěma druhy – vosou obecnou a vosou útočnou. Už z názvu vyplývá, která z nich je agresivnější. Lidé se paradoxně mnohem víc bojí sršní, ale sršeň je hodná a útočí v podstatě jen, když brání své hnízdo. Zato vosy se vydráždí k útoku snadno. Když zpozorují nebezpečí, nejdřív vypustí trochu jedu, jehož součástí je jakýsi feromon. Ten funguje jako poplašný signál, vosa tak svolává na pomoc ostatní. (kar)