Pořád pod dohledem. Od září se otvírá celá D8
Silničáři věří, že se jim podařilo spoutat terén u prackovické estakády. Stálo to 320 milionů.
Skoro by se mohlo zdát, že když před volbami chybí nově postavené úseky, musí se otevřít i ty, co už se jednou otvíraly. Týká se to dálnice D8, která byla slavnostně otevřena 17. prosince 2016, ale dosud se v úseku u Prackovic jezdí jen po její polovině, ačkoliv měla být plně zprovozněna už letos v březnu.
„Autostráda ve směru Drážďany by se mohla kompletně otevřít možná už v poslední dekádě září,“oznámilo včera ministerstvo dopravy. Ale jen v případě, že 20. září dopadnou dobře zkoušky, kvůli kterým se úsek na půl dne zcela uzavře.
„Do budoucna je klidně možné úplné a trvalé uzavření dálnice v oblasti Prackovic. Však jsme na to dopravním značením v daném úseku dobře připraveni,“uvedl geolog Vladimír Cajz z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, který na problémy D8 v Českém středohoří dlouhodobě upozorňuje.
Podle něj zůstává otázkou stabilita dálnice v dalších letech, protože letos působilo ve prospěch stavebních firem i počasí – v oblasti se nevyskytly větší deště či teplotních výkyvy. „Takové jevy mohou celé podloží v budoucnu znovu aktivizovat, a to i v místech dnes dosud stabilních,“dodal Cajz.
Práce betonářů nekončí
Poslední chybějící úsek dálnice D8 mezi Lovosicemi a Řehlovicemi nabral zpoždění po sesuvu svahu na dálnici v červnu 2013. Mostní konstrukce a k nim přiléhající svahy se však hýbaly i po loňském otevření a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) kromě stovky čidel dohlížejících na posuny začalo pod zem tlačit tuny betonu, aby nestabilní svah stabilizovalo.
„Sanační práce od zprovoznění stavby do současné doby činí 320 milionů korun a v příštím roce se podle aktuální kalkulace počítá s částkou 50 milionů korun. Ty stavební úpravy nebudou jednoduché. Počítáme, že využijeme celou stavební sezonu i v roce 2018,“doplnil generální ředitel ŘSD Jan Kroupa.
Ministr dopravy Dan Ťok vysvětlil že pod pilíře estakády musí sanační firma udělat další vysokotlaké injektáže. Řidičům i obyvatelům obcí na původní trase to přinese komplikace, protože se budou oba mosty střídavě otevírat a zase uzavírat.
„Rádi bychom zde ještě více zvýšili bezpečnost, chceme být na těch nejvyšších hodnotách,“uvedl po včerejším jednání Rady geotechnického monitoringu Ťok.
Geolog Cajz však kontruje a varuje, že práce na dálnici neskončí prakticky nikdy. „Už teď je jasné, že dálnice se bude muset monitorovat a složitě dodatečně stabilizovat po celou dobu životnosti, která bývá okolo 100 let,“prohlásil.
O průběh autostrády Praha–Drážďany Chráněnou krajinnou oblastí České středohoří se roky dohadovaly úřady s ekologickými iniciativami – posouzení vlivu stavby na životní prostředí ministerstvo dopravy zadalo již v polovině 90. let. Se stavbou začali silničáři v roce 2007.
„Ministr Ťok jen sklízí plody ignorance mnohých svých předchůdců, kteří nevedli dálnici v tunelu. A tím zbytečně trpí jak občané, tak životní prostředí. Tunelová varianta přitom mohla již dávno fungovat,“uvedl místopředseda Zelených Michal Berg. Ekologové navrhovali, aby D8 procházela pod středohořím ve dvou tubusech o délce zhruba čtyř kilometrů.
Pokud by problémy u Prackovic injektáže nevyřešily, možná se „podzemní“varianta dostane znovu do hry. „Dodatečná výstavba tunelu, který by odvedl dopravu z problémového úseku dálnice, by se pořád ještě vyplatila,“myslí si Cajz.