Stát zbrojí na útok hackerů na volby
Tajné služby, statistický úřad i štáby stran se připravují na možnost, že se zahraniční hackeři pokusí ovlivnit parlamentní a prezidentské volby. Najímají i vlastní hackery.
Najatí hackeři se budou v září snažit prolomit zabezpečení klíčových počítačů a serverů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Do těch samých zařízení se budou jen o pár týdnů později ukládat miliony hlasů českých občanů odevzdaných v parlamentních volbách.
Útok však nepovedou zločinci. Přinejmenším zatím. Práci „hodných hackerů“si zaplatí sám stát. Česko se tak za miliony korun pokouší – dříve než bude pozdě – odhalit slabiny, které mohou nepřátelští hackeři využít k manipulaci voleb.
Hrozbu, že se o to pokusí, přitom české bezpečnostní složky v posledních měsících vyhodnotily jako velmi reálnou. A netýká se jen podzimních parlamentních voleb, ale i těch prezidentských příští rok. Testy bezpečnosti jsou tak jen jedním z mnoha opatření, která stát chystá.
„Považujeme za důležité se zabezpečení voleb více věnovat, zejména s ohledem na signály o ovlivnění voleb v zahraničí,“potvrdil Jiří Korbel, mluvčí ministerstva vnitra, které úkol dostalo od premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD).
Bojí se i Němci
Počítačoví útočníci před americkými prezidentskými volbami napadli Demokratickou stranu. A zaměřili se i na volební štáb nynějšího francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Bezpečnostní firmy a západní tajné služby přitom z útoků viní hackerské skupiny pojmenované Cozy Bear a Fancy Bear, které jsou podle nich napojené na Rusko. Pokusů o ovlivnění zářijových voleb se bojí i Němci.
České Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám spadající pod vnitro už uspořádalo ve spolupráci s Facebookem školení pro volební štáby českých politických stran. Právě na volební kandidáty totiž často směřovaly minulé útoky v zahraničí.
Český statistický úřad se s ohledem na bezpečnost vyjadřovat příliš nechce. MF DNES ale získala informace o krocích z registru smluv, které svědčí i o posilování kapacity serverů, aby pro útočníky nebylo jednoduché je přetížit a tím je vyřadit. To by mohlo značně zkomplikovat například sčítání hlasů.
„Kroků je více a jsou zaměřeny na zvýšení výkonu, stability a bezpečnosti systému pro zpracování voleb,“vysvětluje mluvčí ČSÚ Petra Bačová kroky posilování serverů za 1,5 milionu.
Lidí, kteří čelí policejnímu stíhání a nakonec se ukáže, že nic protizákonného nespáchali, stát odškodňuje zhruba stovku ročně. Mezi takové patří i bývalá vedoucí stavebního úřadu v Hodoníně Ivona Lexová. Podle soudů ji šikanovala policie a stát jí musí vyplatit 150 tisíc korun.
Policisté se domnívali, že Lexová vydala nezákonné rozhodnutí o demolici dvou budov, a radnici tak způsobila škodu 28 milionů korun. Podle soudů to ale byla od začátku hloupost. „O peníze nejde. Pro mě bylo důležité, aby se ukázalo, že jsem neporušila zákon,“uvedla Lexová, která sama z úřadu kvůli negativní atmosféře loni odešla.
Lexové uškodilo, že trestní stíhání trvalo přes deset měsíců. Nemohla spát, jíst a navíc měla potíže na pracovišti. „Byla v roli veřejně činné osoby a její vnímání ze strany veřejnosti se zhoršilo, situace měla dopad na její obraz v očích četných kolegů na pracovišti,“píše se v rozsudku Okresního soudu v Hodoníně, který v odvolacím řízení potvrdil i Krajský soud v Brně. Verdikt je tak nyní pravomocný.
Podle ministerstva spravedlnosti, které v takových případech figuruje jako žalovaná strana, k pochybení policie nedošlo. „Zahájení trestního stíhání v tomto případě bylo důvodné, ale nakonec se neprokázalo,“konstatovala mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová.
Podle právničky Ligy lidských práv Zuzany Candiglioty se debatovalo o tom, zda by nemělo být uzákoněno, aby se odškodné vymáhalo po konkrétních vinících. Nakonec se ale zákon v tomto znění nepodařilo prosadit.