Soud: Rohozec patří rodu Walderode
Zámek Hrubý Rohozec a pozemky na Turnovsku zkonfiskované po válce na základě Benešových dekretů patří dědičce Karla des Fours Walderode. Rozhodl o tom soud v Semilech. O jejich vrácení zažádal Walderode v roce 1992, od té doby padlo už několik verdiktů.
Soud přiřkl pozemky a zámek vdově po Walderodovi, Johanně Kammerlanderové, již v roce 2011. Krajský soud však rozsudek v roce 2013 zrušil a kauzu vrátil semilskému soudu. Pokud se proti tomu nikdo neodvolá, kauza bude pokračovat jednáním o navrácení jednotlivých pozemků. „Těch je více než 1 400,“řekl soudce Michal Polák.
Stejně jako nyní, považoval nárok Kammerlanderové za oprávněný semilský soud před šesti lety. Jejímu zesnulému manželovi totiž úřady vrátily v roce 1992 československé občanství. Kastelán Hrubého Rohozce Jiří Holub je přesvědčen, že včerejším rozsudkem kauza Walderode nekončí. „Případ se pravděpodobně potáhne ještě několik let,“říká.
Státní zámek Hrubý Rohozec na vleklou kauzu Walderode doplácí. Už 25 let tam jdou peníze pouze na havárie a nejnutnější údržbu. Národní památkový ústav nechce prostředky do zámku vkládat, dokud se nevyjasní, komu patří. Památka by potřebovala miliony korun na obnovu. Přitom v roce 2008 se krajský soud a Nejvyšší soud shodly, že Kammerlanderová má nárok na vydání lesa ve Žďárku, zabaveného po druhé světové válce. Jejich rozsudky posvětil Ústavní soud.
„Pokud Ústavní soud rozhodl o vydání lesa, měly by nižší soudy vrátit Johanně Kammerlanderové všechny další majetky,“prohlásil již dříve advokát rodiny Roman Heyduk, kterému dal v roce 2011 semilský soud za pravdu.
V průběhu kauzy se objevily odhady odborníků, že Walderode žádá o vydání majetku za tři a půl miliardy korun. Podle bývalého právníka rodiny Felixe Nevřely však šlo o majetek zhruba za 120 milionů korun.
Hrabě Karel des Fours Walderode přišel jako občan německé národnosti o majetek bezprostředně po válce. V roce 1947 mu úřady československé občanství vrátily. Majetek už nestihl získat zpět, po komunistickém puči v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel.
V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodovi občanství opět vrátilo a šlechtic zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. Vzápětí se objevila svědectví o spolupráci s nacisty. V roce 1993 obdržel Walderode od Lesního závodu v Harrachově téměř 90 hektarů lesa, ale o tři roky později stát rozhodnutí zrušil. (ČTK, ouš)