Nejistá sázka na déšť

Jak se bude vypočítávat stočné, určí provozovatel kanalizace.

Znamenalo by to, že by uživatelé vypouštěli do kanalizace větší objem vody, než za kolik by platili.

Letos v květnu ministerstvo životního prostředí rozdělilo mezi majitele domů sto milionů korun z programu Dešťovka za zachycování dešťové vody na zalévání a splachování toalet. Peníze byly pryč za pár hodin.

Rychlá byla i reakce vodárenských společností. Nelíbilo se jim, že program slibuje příjemcům dotace úsporu v nákladech na vodu, ale už nemluví o tom, že by domácnosti z dešťové vody použité na splachování měly platit stočné.

„V podstatě by to znamenalo, že by uživatelé vypouštěli do kanalizace větší objem vody, než za kolik by podle objemu odebrané pitné vody platili,“říká Filip Wanner ze Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK). Pohrozili, že by se pak mohla zvednout cena stočného pro všechny.

Při využití dešťové vody totiž nefunguje obvyklý výpočet stočného, kdy se stočné platí z objemu pitné vody přivedené do domácnosti.

Přesto si ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) postěžoval, že na jeho resort vodárenské společnosti kvůli stočnému vyvinuly obrovský tlak. Nutno dodat, že ze zákona mají právo, aby dostaly zaplaceno za skutečný objem vody, která odteče kanalizací. I když co se týče Dešťovky, jde spíš o princip. „V roce 2016 provozovatelé kanalizacemi odvedli 803,5 milionu metrů krychlových vody, u programu Dešťovka jde o potenciální úsporu 200 tisíc metrů krychlových pitné vody,“říká Wanner.

Nyní stát ve druhém kole Dešťovky rozděluje 260 milionů a zájem je opět obrovský. Tentokrát zájemci o dotaci dopředu vědí, že jim Státní fond životního prostředí, který má program na starosti, peníze vyplatí až ve chvíli, kdy uvidí novou smlouvu o stočném.

Každý za sebe

Otázka je, jak stočné za dešťovou vodu vypočítat. Pro velkou část majitelů nemovitostí, kteří se rozhodují, zda do zařízení na splachování dešťovou vodou investují desítky tisíc korun (dotace z Dešťovky pokryje 60 procent nákladů), je to důležitá součást finanční rozvahy. A to i pro ty, kdo splachováním dešťovou vodou nechtějí primárně šetřit rodinný rozpočet, ale zdroje pitné vody.

Po týdnech vyjednávání se zástupci vodárenských společností nakonec nabídli tři možnosti, jak problém se stočným za dešťovou vodu vyřešit. Na první pohled to vše vypadá velmi přehledně, problém majitele nemovitosti, který zvažuje návratnost investice do systému splachování dešťovou vodou, zdaleka vyřešen není.

„Jde o doporučení, jak postupovat v obvyklých případech. Je to jen příklad možností, jak výpočet stočného vyřešit,“upozorňuje Lucie Früblingová ze Státního fondu životního prostředí, který dotace z Dešťovky rozděluje. Výpočet stočného bude záviset na dohodě mezi příjemcem dotace a provozovatelem kanalizace.

Dokonce i jimi doporučované výpočty dávají při stejných vstupních údajích různé výsledky (viz grafika) a u dvou z nich platí, že domácnost může při stejné spotřebě za stočné zaplatit více.

Stejně vody, různá cena

První z možností je měření reálné spotřeby dešťové vody v domácnosti dalším vodoměrem. Pokud se nezmění návyky členů domácnosti, výše stočného bude stejná. Druhá možnost počítá s tím, že domácnost spotřebuje na splachování čtvrtinu vody. Při výpočtu stočného proto provozovatel vezme objem pitné vody, kterou do domácnosti dodal, a bude dále počítat s tím, že jde o 3/4 vody, která z domácnosti odtekla do kanálu. Třetí z doporučovaných způsobů výpočtu využívá takzvané směrné číslo. To je určeno vyhláškou a využívá se tam, nejsou instalovány vodoměry. Počítá s tím, že průměrná spotřeba vody na člověka za rok je 35 metrů krychlových.

Vypočítané stočné se liší i za srovnatelných podmínek. V některých případech tyto výpočty mohou stočné dokonce prodražit. Například v případě, že objem zachycené dešťové vody na splachování nestačí a je třeba ji doplňovat vodou z vodovodu. Jak upozorňuje Markéta Ježková z ministerstva zemědělství, v takových případech zaplatí domácnost stočné dvakrát. „Uváděný koeficient 1,25, podle kterého se má stočné počítat, nemá oporu v legislativě,“upozorňuje.

Výpočet podle směrných čísel se zase může prodražit tam, kde členové domácnosti tráví více času mimo domov. Volba přitom není na majiteli nemovitosti, ale na provozovateli kanalizace. Ten rozhodne podle toho, jaké jsou technické možnosti v místě. „Zákon sice upřednostňuje přesné měření před jakýmkoli jiným způsobem zjišťování odpadních vod, ale ne všude je možné,“upozorňuje Markéta Ježková.

Jaký výpočet pro stočné provozovatelé kanalizací budou volit a zda využijí možností, které jim nabízí kompromis Státního fondu životního prostředí a SOVAK, se teprve ukáže. „O způsobu výpočtu stočného jsme se zatím nerozhodli,“říká mluvčí Pražských vodáren a kanalizací Tomáš Mrázek.

Lucie Früblingová těm, kdo o investici do splachování dešťovou vodou uvažují, doporučuje, aby si situaci zjistili dopředu u firmy, která jim tuto službu zajišťuje.