„Volby Němce příliš nezajímají, v hloubi to však vře“
Německo 24. září čekají parlamentní volby. „Je už téměř jasné, že vyhraje Angela Merkelová. Přesto ještě není zdaleka rozhodnuto,“říká německý politolog Tobias Dürr.
Jana Šafaříková zvláštní zpravodajka MF DNES v Berlíně
Co nás v německých volbách ještě může překvapit?
Nějakých 40 až 50 procent Němců zatím stále neví, koho budou volit. Nová povolební koalice bude velmi silně záviset na tom, kdo se dostane na třetí místo, kde je zatím pořadí stran vyrovnané. Další otevřenou otázkou je, jak se zadaří Alternativě pro Německo (AfD). Ještě nedávno bych řekl, že příliš hlasů nedostane, ale po televizní debatě Merkelové a předsedy sociálních demokratů Martina Schulze, kde témata imigrace a vnitřní bezpečnosti dostala velký prostor, AfD znovu nabírá dech.
Proč je výsledek AfD důležitý, když s ní ostatní strany stejně nebudou chtít jít do koalice?
To sice ne, ale přece jen je velký rozdíl, zda se AfD dostane do parlamentu s osmi procenty, nebo třeba se třinácti.
I takového výsledku může podle vás AfD dosáhnout?
Tím, že ještě tolik lidí pořád neví, koho volit, je i tahle možnost reálná. Navíc v debatě Merkelové a Schulze zabrala migrace téměř hodinu. Do té doby se o ní mluvilo spíš méně, ale tyto problémy stále zajímají velkou část společnosti. Kromě toho otevření hranic v roce 2015 otřáslo důvěrou ve vládní CDU, kancléřku i politické zástupce obecně. A to je dosud patrné. Například Merkelovou ve východních spolkových zemích Německa na předvolebních setkáních mnohde vypískali. Proto si nyní nejsem tak jistý, jak se voliči zachovají. Jestli k volbám nepřijdou vůbec, nebo nakonec dají hlas AfD. Mám pocit, že pod povrchem to ve společnosti vře.
Jaká jsou podle vás hlavní témata předvolební kampaně?
To bych také rád věděl. Je to od všeho něco, ale jen po povrchu. Všechny otázky, které jsou pro budoucnost Německa tak důležité, se v kampani téměř neobjevují. Je mezi nimi třeba dieselová aféra, v jejímž důsledku mohou ztratit práci statisíce lidí. Například Zelení, kteří by se jí mohli a měli zabývat, mlčí, stejně jako o ekologii, elektromobilitě, modernizaci a inovacích. Pak je tu otázka Turecka, jeho případného členství v Evropské unii a samozřejmě také budoucnost migrační dohody. Dále jsou tu otazníky kolem toho, jak postupovat vůči Rusku, ale i kolem dalších témat, která se týkají prosperity země, jako je digitalizace, nebo role Německa v Evropě a ve světě. Tím vším se žádná ze stran systematicky nezabývá.
Jak moc se Němci o letošní volby zajímají?
Pozoruhodně málo. Podíváme-li se na to z psychologického hlediska, tak na jedné straně lidé vědí, co vše je nyní v sázce. Na druhé straně jsou současným děním tak zahlceni, že radši strčí hlavu do písku. Je toho prostě moc. Merkelová pro ně zosobňuje víru, že se o vše postará. To je nestabilní stav, který se může rychle přeměnit v hysterii a nepokoje. V současnosti to tak sice nevypadá, ale tento klid může být jen klidem před bouří.
Čím si Merkelová po poklesu popularity v posledních letech znovu získala důvěru Němců?
Německu se ekonomicky daří, nezaměstnanost je relativně nízká, míra imigrace se snížila. Rakousko a státy podél tzv. balkánské trasy zavřely tuto cestu, přes Turecko už chodí jen minimum lidí a Itálie zasahuje u libyjských břehů. Všichni sice tak nějak tuší, že ne vše je Merkelové zásluha, ale situace je nyní klidnější.
Pomohlo jí také to, že se už nehádají s předsedou unijní CSU Horstem Seehoferem. Když Seehofer přestal kritizovat Merkelové imigrační politiku, šly v průzkumech její preference rychle nahoru. Merkelová sice ztratila část své důvěryhodnosti, ale když ji porovnáme s předsedou SPD Schulzem jako možnou alternativou, pak jsou Němci za Merkelovou ještě rádi. Navíc velká část voličů sociálních demokratů, pokud by se pro kancléře hlasovalo přímo, by upřednostnila Merkelovou. Je pro ně takovou kotvou v rozbouřeném moři.
Změní se po volbách něco, nebo bude země spíš pokračovat v dosavadním kurzu?
Lidé tak úplně nechtějí, aby se něco zásadního měnilo. A vzhledem k tomu, že Merkelová bude nejspíš znovu kancléřkou, lze očekávat spíše kontinuitu.
Jak pravděpodobný je vznik další velké koalice CDU/CSU a SPD?
V jednu chvíli se uvažovalo o koalici CDU/CSU a liberálních demokratů (FDP), teď to vypadá, že jen jim by na vládní většinu nestačily mandáty. Takže zbývají v podstatě dvě možnosti: buď udělat něco nevyzkoušeného a sestavit vládu CDU, FDP a Zelených, nebo jít ozkoušenou cestu prostřednictvím velké koalice. To jsou dnes dvě nejpravděpodobnější varianty. Je otázka, jestli SPD do velké koalice s CDU znovu jako juniorní partner bude chtít. Mají pocit, že udělají většinu práce, ale pochvalu nakonec sklidí CDU. Ani po minulých volbách nebyla velká koalice samozřejmostí. V CDU by ji znovu brali rádi, byla by pro ně mnohem pohodlnější. V koalici se Zelenými a FDP by docházelo ke střetům, zejména liberální demokraté a Zelení mají na mnoho věcí odlišné názory, a taková práce by byla pro CDU složitější.
Nebylo by i pro SPD jednodušší, aby byla ve vládní koalici spíš než v opozici? Sneslo by Německo ještě jednu velkou koalici? Dá se říct, která ze dvou koaličních možností by byla vhodnější?
Země by snesla obě možnosti, velkou koalici i koalici CDU/CSU s FDP a Zelenými. Dosavadní velké koalice podle mě vedly zemi vyrovnaně, jsou určitou zárukou stability. Z tohoto pohledu by to pro Německo bylo vhodné, stejně jako pro naše sousedy a mezinárodní partnery. Stejně tak ale můžete argumentovat tím, že země potřebuje nové impulzy. Merkelová sice zůstane kancléřkou, do vlády by přibyli ambiciózní FDP a Zelení, kteří by pár věcí rádi změnili. A to by také nebylo na škodu. Takže obě varianty jsou představitelné, svět se bude točit dál. Pro většinu lidí je navíc i podle průzkumů důležité především to, aby Merkelová zůstala kancléřkou. Ta je pro ně zárukou, že se nestane nic bláznivého a vše bude v pořádku.